Husitska literatura
Spolecenske priciny krize
Koncem 13. stoleti vyvrcholila moc cirkve. Rimsti papezove
se pokladaji nejen za hlavu krestanstva, ale primo za vladce
celeho sveta. Vnejsi lesk a nadheru papezskeho dvora a vysokych
cirkevnich hodnostaru doprovazi vsak od konce 13. stoleti vnitrni
upadek (dvojpapezstvi). Zacinaji se objevovat snahy po naprave.
Lidovy proticirkevni proud se hlasi zejmena vznikem ruznych lidovych sekt, ktere pozaduji navrat k prvokrestanskym idealum,
zejmena k pozadavku chudoby. Cirkevni moc tyto sekty pronasleduje
a mnozi z jejich stoupencu konci na hranici jako kaciri. Snahy po naprave primo v cirkvi - FRANTISEK Z ASSISI (zalozeni frantiskanskeho radu a pozadavkem naproste chudoby
a telesne prace). Jinou formu napravnych snah ztelesnovala ucena
kritika cirkevnich zloradu, vychazejici z nekterych univerzit,
zejmena parizske a oxfordske. Cesti studenti, kteri studovali na
obou techto univerzitach, prinaseli do Cech pokrokove myslenky
=> sireni Wicliffovych nazoru.JOHN WICLIFF (1324-1384)
Anglicky profesor oxfordske univerzity, jeho nazory nalezly
v Cechach priznivou odezvu. Wicliff dokazoval, ze se cirkev
odchylila od uceni a praxe prvnich krestanu. Za jediny znak
prislusnosti k cirkvi pokladal vzorny zivot. Hlavni pricinou
upadku cirkve je podle neho hromadeni majetku. Zakladem
krestanske nauky je pouze bible a co v ni neni obsazeno, je
vymyslem knezi. Roku 1410 prazsky arcibiskup zkonfiskovat
Wicliffovy knihy a spalit je jako kacirske. Take v Cechach byla cirkev hospodarsky nejsilnejsi feudalni
moci. Zacatkem 15. stoleti vlastnila skoro polovinu pudy. Jeji
bohatstvi vyvolavalo zavist jinych spolecenskych vrstev, vysokych
feudalu a mestanstva i nenavist lidu, vykoristovaneho poplatky od
cirkve, stejne jako povinnostmi k vrchnosti.Mistr JAN HUS (1371-1415)
Narodil se v Husinci u Prachatic, vystudoval artistickou
fakultu, kde dosahl hodnost mistra svobodnych umeni, potom
bohoslovi a stal se knezem. Pusobil jako univerzitni profesor
a byl zvolen take rektorem univerzity. Ve sve ucitelske funkci
psal hlavne latinsky. Vyznamne bylo jeho pusobeni v kapli
Betlemske od r. 1402. V kazanich kritizoval bohate cirkevni
hodnostare i rozmarilost zamozneho panstva. Jeho kazani strhovala
lid, mestany i nizsi slechtu a pusobila radikalne na jejich
nazory. Kdyz zacal Hus na kazanich vystupovat stale ostreji,
zesilily proti nemu utoky cirkevni vrchnosti. Odpor vysoke
hierarchie budil hlavne Husuv pozadavek cirkevni chudoby a jeho
obhajoba Wicliffovych knih. Napeti mezi Husem a jeho odpurci vyvrcholilo r. 1412, kdy
vystoupil proti kramareni s odpustky. Kdyz v Praze doslo
k poulicnim bourim proti hlasatelum odpustku, uvalil papez na
Husa klatbu, spojenou s interdiktem (zakaz konani cirkevnich
obradu). Hus ale odmitl poslusnost papezi a odvolal se ke
Kristovi => odvratil se od neho kral Vaclav IV., ktery mu az do
te doby pral. Hus proto opustil Prahu a uchylil se na Kozi Hradek
a Krkavec. Tam psal ceska dila a kazal venkovskemu lidu. Na jare r. 1414 vyzval cisar Zikmund Husa, aby se
ospravedlnil pred cirkevnim koncilem, svolanym do jihonemecke
Kostnice. Koncil jej narkl z kacirstvi a zastupci cirkve ho
zadali, aby sve uceni odvolal. Byl obvinovan i z nazoru, ktere
nikdy nehlasal. Protoze i pres dlouhe vezneni vytrval ve svem
presvedceni, koncil odsoudil jeho spisy jako kacirske a Hus byl
6. cervence 1415 upalen na hranici. O rok pozdeji byl upalen i JERONYM
PRAZSKY, Husuv verny
pritel a stoupenec reformnich snah. O Husovych osudech v Kostnici
zanechal podrobnou latinskou zpravu jeho zak PETR Z
MLADONOVIC ve
spisku ZPRAVA O MISTRU JANU HUSOVI V KOSTNICI, prelozenem zahy do
cestiny. Jako univerzitni profesor psal Hus latinske traktaty, ktere
se tykaly zejmena prava kritizovat zlorady u cirkevnich osob. O cirkvi (De ecclesia, 1413) - latinsky spis, opirajici se
o Wicliffovo uceni, souhrn kritickych nazoru na poslani cirkve.
Podle nej nejsou papez ani biskup, pokud neziji v souhlase se
zasadami krestanstvi, cleny cirkve, a nedodrzuji-li Kristovo
uceni, neni treba je poslouchat. Zasady tohoto dila se staly
podkladem obzaloby kostnickeho koncilu. Uzky styk s posluchaci v kapli Betlemske a pozdeji prime
spojeni s venkovskym lidem v dobe Husova vyhnanstvi primely Husa
k psani ceskych spisu. VYKLAD VIERY, DESATERA A PATERE - tj.
modliteb Verim v Boha, Desatera a Otcenas, vyklad tri hlavnich
modliteb. KNIZKY O SVATOKUPECTVI (1413) - Husuv nejutocnejsi
spis, kde odsuzuje obsazovani cirkevnich uradu za penize a brani
poplatku za nabozenske ukony. Sleduje svatokupectvi od papeze
pres biskupy, mnichy, farare az k lidem svetskym, takze kritizuje
vlastne celou soudobou spolecnost. Husovy vyvody vyznivaji
v zaver, ze uz neexistuje prava cirkev, nebot vladne Antikrist. POSTILA, TO JEST VYKLAD SVATYCH CTENI NEDELNICH (1413) - velky
sbornik kazani, napsany pro knizni ucel potom, co bylo Husovi
znemozneno kazat. Kazani nasledovalo po slovech evangelia jako
jejich vyklad, dokladany priklady z denniho zivota. Proto maji
postily i vyznam kulturne historicky, nebot podavaji obraz doby
a zivota lidi. Hus take zasahl vyznamne do vyvoje spisovne cestiny
priblizenim jazyka svych spisu hovorove reci. Zasadou, ze pan, ktery neni spravedlivy, nema vladnout svym
poddanym, vyslovil Hus myslenku revolucni. I kdyz sam nepomyslel
na boj proti feudalismu, podporil svymi nazory revolucni
hnuti.Husitska literatura
Husova smrt sjednotila vetsinu naroda v odporu proti cirkvi
a urychlila vreni mezi lidem v Praze i na venkove. Nejrevolucneji
si pocinala mestska chudina v Praze, vedena kazatelem JANEM
ZELIVSKYM. Agitace kazatelu se zamerila proti hrozicimu nebezpeci
krizacke valky vyhlasene proti "kacirskym" Cechum. Husitskou literaturu vyznacuje zlidoveni a uzke sepeti se
spolecenskym bojem. Z literarni tvorby mizi postava svetce
i dobrodruzneho rytire a spolu s tim se ztraceji utvary, ktere
neodpovidaji dobovym potrebam (legenda, rytirsky epos, drama).
Rozviji se duchovni pisen, satira, historicky zpev, polemika,
kronika, traktat a postila. Rozvoj lidoveho zpevu. Pisne
- prostredek agitace, nabozensky obsah + politicky a socialni
smysl. JISTEBNICKY KANCIONAL - zpevnik husitskych pisni, obsahuje
napr. pisen Ktoz jsu bozi bojovnici, bojovy choral husitskych
vojsk. Zpivala se pred bojem. ROUDNICKY KODEX - husitska pisnova
tvorba. Tendencni husitska poezie. BUDYSINSKY RUKOPIS - sbornik
skladeb: Zaloba koruny ceske, Prorok koruny ceske ku panom ceskym
o korunovani krale uherskeho, Hadani Prahy s Kutnou Horou. Prvni
dve se obraceji proti zradnemu cisari Zikmundovi a ceskym panum,
kteri jej zvolili za krale bez souhlasu Prahy. Nejvyznamnejsi je
treti skladba, vyuziva ve stredoveku oblibene formy sporu. Praha
v postave krasne zeny symbolizuje pokrokove husitstvi, kdezto
Kutna Hora v podobe nevzhledne zeny haji stanovisko cirkve
a kostnickeho koncilu. Ukolem basne bylo presvedcit a ziskat
kolisave vzdelance pro husitskou vec. K nemecke a mezinarodni verejnosti se husite obraceli ve
spisech latinskych. BASEN VZNESENE KORUNY CESKE - latinska basen
od VAVRINCE Z BREZOVE, oslava husitskeho vitezstvi u Domazlic
(1431). Patri k vyznamnym dilum husitskeho pisemnictvi. Satiricky
zobrazil zdeseny utek krizaku. HUSITSKA KRONIKA - autorem
Vavrinec z Brezove, latinsky vypravuje o udalostech let
1414-1422. Z husitskeho obdobi se dochovalo nekolik uplnych prekladu
bible (prvni cesky preklad pochazi z poc. 15.stoleti). Bible byla
v husitske dobe nejctenejsi knihou. Husitstvi dosahlo toho, ze
cestina jako rec verejnych listin, soudnich a snemovnich jednani,
mestskych knih apod. vytlacila latinu. Tim vsak izolovalo na
delsi cas nase zeme od ostatni Evropy. Obdobi 40.-60. let charakterizuje zmensena puvodni
tvorivost v literarni tvorbe, vyznamne dilo tohoto obdobi je dilo PETRA CHELCICKEHO.Petr Chelcicky a jednota bratrska
Zatimco husitsti skladatele dali sve slovo do sluzeb
revoluce, zeman Petr Chelcicky se s odporem odvratil od
husitskych boju a odsoudil valku a celou soudobou spolecnost.
Cetl prevazne ceske spisy nebo latinske traktaty v ceskych
prekladech. O BOJI DUCHOVNIM (1421) - traktat, kde odmita
i spravedlivou valku a pripousti pouze odpor proti dablu (boj
duchovni). O TROJIEM LIDU REC (1425) - pojednani namirene proti
stredovekemu rozdeleni spolecnosti (stav rytirsky, knezsky
a robotny), ktere prijimaji i husite. Chelcicky odmita toto
deleni poukazem na bibli a hlasa rovnost vsech lidi. Zakladni
vyznam maji dve jeho dila: Postila a Siet viery prave. POSTILA (1435) - obsahuje uvahy psane formou kazani. Chelcicky vidi
protiklady soudobe spolecnosti ostreji nez Hus, knezi se podle
nej staraji jen o hromadeni majetku. SIET VIERY PRAVE (1440-1443) - nejrozsahlejsi jeho dilo. Siti se rozumi cirkev
a prava krestanska vira, jiz se lide zachranuji z hrichu. Kaciri
a hrisnici jsou ti, kdo svym spatnym zivotem sit trhaji. Hlavnimi
niciteli jsou papez a panovnik. Prvni cast - zesvetsteni
krestanstvi, svetska moc i cirkev v rozporu s krestanstvim. Druha
cast - prestupovani zasad krestanstvi jednotlivymi spolecenskymi
vrstvami. Chelcicky stoji na strane robotniku a drobnych
remeslniku proti privilegovanym stavum. Kritizuje nejen vysoke
feudaly, ale i mestany. Mesta jsou podle nej zdrojem zkazy,
spravedlivou spolecnost tvori jen lide telesne pracujici. Stat je
podle nej zrizenim pohanskym. Chelcicky je zasadovy kritik, nema dost pochopeni pro
historicky vyvoj a pro realitu. Dospel k nespravnemu nazoru, ze
je treba odmitat jakekoliv nasili, i obrannou valku. Jeho
myslenka neodporovat zlu nasilim vedla k trpnemu prijimani
bezpravi. Vznik puvodnich ceskych cestopisu souvisel s prolomeni
izolace, ktera svirala Cechy od husitskych valek, a ktera teprve
diplomatickou aktivitou JIRIHO Z PODEBRAD obnovila styky
s ostatni Evropou. DENIK O JIZDE A PUTOVANI PANA LVA Z ROZMITALU
A Z BLATNE Z CECH AZ NA KONEC SVETA - od panose VACLAVA SASKA
Z BIRKOVA, ktery v kralovske diplomaticke druzine prosel zeme
zapadni Evropy. Jeho latinsky prevod ze 16. stoleti se stal
podkladem pro Jiraskovu knihu Z Cech az na konec sveta. Z nabozenskych hloubavcu, na nez pusobila cetba spisu
Chelcickeho vznikla v polovine 15. stoleti nabozenska skupina,
ktera chtela zit podle myslenek Chelcickeho. Vsichni tito
vyznavaci noveho uceni telesne pracovali, nedbali o vyssi
vzdelani, odmitali svetske zakony, vojenskou sluzbu, soudy
i ucast ve verejnem zivote. Navzajem si rikali bratri a sestry
a za jedine zavazne pravidlo zivota uznavali bibli. Pozdeji si
zvolili kneze, a tim zalozili samostatnou cirkevni organizaci, jednotu bratrskou. Pronasledovani nezlomilo vyznavace jejiho uceni, naopak
privadelo do jednoty nove stoupence. Brzy mezi bratrimi propukly
spory, ma-li se bezvyhradne trvat na zasadach Chelcickeho
(vzdalovat se ucasti ve verejnem zivote, odmitat vzdelani atd.).
Vetsina prislusniku jednoty, mezi nez prichazelo stale vice
mestanu, inteligence a slechty, pokusila se smirit radikalni
nazory Chelcickeho s kladnejsim postojem ke vzdelani. Jednota
zacala zakladat skoly a jeji clenove vyvijeli horlivou literarni
cinnost, takze behem 16. stoleti se stali nejvyraznejsimi
nositeli kulturnich a vzdelavacich snah.