Generace majovcu

60. a 70. leta 19. stol.- nastup mlade generace, ktera chtela
probojovat modernejsi chapani literatury. Vyrustala a dospivala
v dobe politickeho utlaku, reakce bachovska. Absolutismus
potlacil vsechny vysledky revolucniho roku 1848 a dolehal tezce
na cely kulturni i verejny zivot. Cesky psane literatury,
vychazelo malo, vetsina casopisu zanikla. Jedinym beletristickym
casopisem 50. let byl
Lumir, spojoval starsi spisovatelskou
generaci mladymi. Mezi studenty vladl cily vlastenecky ruch
a jejich rucne psane casopisy se staly o malo let pozdeji
zakladem casopisu verejnych. Hlavni heslo mladych: Projevit
verejne vuli po svobodnem zivote. Prvnim takovym cinem - almanach
LADA NIOLA (1855), vydany skupinou spisovatelu v cele s J. V.
Fricem - vzbudil odpor konzervativcu. Daleko vyznamnejsi bylo
vydani almanachu
MAJ (1858), v nemz poprve vystoupila na
verejnost mlada literarni generace seskupena kolem V. Halka a J.
Nerudy. Podle tohoto almanachu se oznacovala jako generace
majovcu. Krome organizatoru Halka a Nerudy prispeli do almanachu
z mladych spisovatelu A. Heyduk, R. Mayer, K. Svetla, S.
Podlipska a J. V. Fric, ze starsich K. Sabina, K. J. Erben a B.
Nemcova. Mladi spisovatele se prihlasili manifestacne k Machovi.
Almanach Maj vzbudil odpor. Zastupce staromilcu Jakub Maly vytkl
mladym nedostatek narodniho citeni a kopirovani cizich vzoru.
Nelibost vzbudil uz tim, ze do neho prispeli autori nedavno
politicky pronasledovani nebo vezneni, ze z nekterych prispevku
se ozyvala nespokojenost, odbojny ton, ztrata zivotnich iluzi,
snaha zobrazovat pravdive soudoby zivot v jeho rozporech. Koncem
50. let privodili politicke a hospodarske nesnaze pad Bachova
absolutismu a rakouska vlada se vratila roku 1861 tzv. rijnovym
diplomem k ustavnimu zivotu.

Uvolnenim po r. 1860 radikalizuje vsak i mestanstvo.
Vyvojove tendence ceske literatury

Nastup mlade generace koncem 50. let probihal ve znameni
odvratu od minulosti. Proti historicnosti byli nejvice Neruda
a Halek. Neni pry druheho naroda, ktery by tak pomalu, tak line
pokracoval ve svem vyvoji. Heslo majovcu zni: od minulosti
k pritomnosti. Zduraznuje se poznavaci funkce literatury, klade
se dokonce nad funkci estetickou. Typ spisovatele 60. a 70. let
predstavuje basnik, ktery, i kdyz pochazi z vrstvy selske nebo
remeslnicke, je spolecensky, ideologicky a celym zivotnim stylem
spojen s mestanstvem. Zcela mizi typ vedce a s nim i ucenecky
charakter literatury, priznacny pro starsi obdobi obrozenecke
literatury. Spisovatel 60. a 70. let se ucastni politickeho ruchu
sve doby jako novinar a zurnalista, ma sve obecenstvo, nejen
hrstku uvedomelych ctenaru jako v dobe obrozenecke. Umelecka
tvorba neni uz obetavou vlasteneckou praci, nybrz povolanim.

Zakladni otazka, ktera v padesatych letech zamestnavala
mlade spisovatele, znela: ma se literatura omezovat na
zduraznovani charakteristickych rysu ceske narodni individuality,
nebo ma rozsirit svuj zajem o problemy obecne lidske, ktere se
dotykaji soucasneho cloveka, at zije kdekoli? Slo o to, zdali
literatura ma plnit stejne ukoly jako v dobe obrozenecke, tj.
plnit funkci narodne vychovnou a uvedomovaci. Mladi spisovatele
zprvu odmitali narodni specificnost literatury, moderni doba pry
stira rozdily mezi jednotlivymi narody.

Narodni literatura se mela vclenit do evropskeho kulturniho
vyvoje a mela s nim udrzovat rovnomerny krok.
ADOLF HEYDUK (1835-1923)

Neruduv pritel a nadseny stoupenec ceskoslovenske
vzajemnosti, jiz venoval take nekolik sbirek. Sbirka
CIMBAL
A HOUSLE (1876) byla citovym vyznanim lasky ke Slovensku. Pisnova
forma versu, sceny ze slovenskeho lidoveho zivota, zbarvene
vetsinou idylicky. Sbirka budila nadseny ohlas na Slovensku.

Zvlastni duraz polozili majovci na rozvoj prozy, ktera se
mela stat zrcadlem narodniho zivota a mela mit hlavne funkci
poznavaci.

Rozsahlejsi prozaicke utvary roman a novela se tesily
v 60. a 70. letech neobycejne oblibe u ctenaru.

Mnoho usili o vytvoreni ceskeho romanu vynalozil
GUSTAV
PFLEGER MORAVSKY (1833-1875). Jeho hrdinove, pojati
autobiograficky, ztelesnuji autorovy citove problemy. Obycejne
jsou to zklamani osameli jedinci, kteri se marne pokouseji
vytrhnout se z prostredi, v nemz ziji. Roman
Z MALEHO
SVETA (1864) je z prostredi tovarnich delniku. Autor sleduje
v romanu vztah ceskych lidovych vrstev k Nemcum, avsak drasticke
sceny vykoristovani delniku ve smichovskych kartounkach, jejich
zivoreni i zivelny odpor, ktery je vede k niceni stroju, daly
dilu zcela jine vyzneni.
Generace majovcu: Halek, Svetla, Arbes, Neruda

Mezi organizatory almanachu Maj patril vedle Jana Nerudy
predevsim Vitezslav Halek. Pusobil jako organizator a teoreticky
mluvci nastupujici generace, jako novinar a kritik, psal verse,
povidky, dramata. Dosahl u ctenaru neobycejneho uspechu, nebot
dovedl vyjadrovat pocity, jimiz zili jeho soucasnici.
VITEZSLAV HALEK (1835-1874)

Kniha
VECERNI PISNE (1859) obsahuje drobne lyricke basne
pristupne pisnove formy. Jeho milostna lyrika vychazela
z osobniho prozitku stastne lasky k divce ze zamozne rodiny,
ktera pozdejsim snatkem zabezpecila existencne basnika.

Pozadavku sve generace, aby literatura zobrazovala pravdive
soudoby zivot v cele jeho rozloze, chtel Halek vyhovet drobnymi
versovanymi obrazy z venkovskeho prostredi. Tyto epicke basne,
mezi nimiz stoji na prvnim miste balady - sbirka
POHADKY Z NASI
VESNICE (1874). Zachycuji razovite typy z ceske vesnice, nejednou
s jejich tragickymi osudy poznamenanymi bidou. Sbirka zobrazuje
humorne
(HUSAR, SOTEK, POSTILION) i smutne az tragicke chvile
zivota venkovskych lidi
(DRZBA, V LOMECH).

Jeste nenadesla doba pro velky spolecensky roman. Zato
mensi prozaicke utvary, predevsim povidky, tzv. obrazy ze zivota
fejetony, mely plnou nadeji na uspech. Prvni Halkovy povidky se
obvykle dotykaji vztahu dvou mladych lidi, jimz ruzne predsudky,
majetkova nerovnost nebo neochota rodicu brani v lasce.

Umelecky nejzdarilejsi je povidka
MUZIKANTSKA
LIDUSKA (1861), smutny pribeh divky, ktera donucena pro
penize k nestastnemu snatku se pomate na rozumu. Pozdeji tvori
vesnicke povidky, ktere znamenaji vrchol prozaickeho umeni.
Povidka
NA STATKU A V CHALOUPCE (1871) a
POD DUTYM
STROMEM (1872). Obe maji podobnou konstrukci: neradostny
zivot, idylicke stesti, chamtivost bohatych, laska a zivot
v souladu s prirodnimi zakony u chudych. Povidka
NA
VEJMINKU (1873) se dotyka tragickych dusledku, k nimz vede
zrizovani vyminku, probouzejici v detech bezcitnost vuci starym
rodicum.

Halek venoval v proze pozornost i mestskemu prostredi.
Jedna z jeho nejlepsich povidek -
POLDIK RUMAR (1873)
vypravuje dojemny pribeh o podskalskem piskari, ktery se obetave
stara o chlapce zeny, kterou kdysi nestastne miloval. Povidka
zduraznuje citovou uslechtilost prosteho cloveka.
KAROLINA SVETLA (1830-1899)

Cerpa latku z prostredi prazske mestanske a aristokraticke
spolecnosti. Postavila se kriticky k svetu, ktery prilis dobre
znala z vlastniho domova i z jinych mestanskych salonu,
poburovalo ji mravni pokrytectvi teto spolecnosti, sobectvi
rodicovske autority i nesmyslna vychova divek, jak ji sama
okusila. Priznacny rys jeji cele pozdejsi tvorby - uslechtile
a obetave mravni poslani zenskych hrdinek.

Umelecky nejvyznamnejsi soucast dila Svetle, jeji vesnicka
proza, je vesmes nametove umistena do Podjestedi. Svetla odmitala
nazor, ze literatura a umeni maji zobrazovat zivot v kazdodenni
vsednosti, nesouhlasila s poznavaci funkci literatury, naopak se
snazila ukazovat zivot lepsi, nez jaky kolem sebe videla.

Nejvetsi uspech u ctenaru mely jestedske romany. Jejich
zavazna problematika, psychologicky vykresleni hrdinove
a dramaticky komponovany dej.
VESNICKY ROMAN (1867) vypravuje
o nestastnem manzelstvi Antose Jirovce, ktery prisel jako celedin
na statek a ozenil se s ovdovelou rychtarkou.

Roman
KRIZ U POTOKA (1868) vypravi o Evicce, ktera po
velkem sebezapreni a obetavosti zbavi rod Potockych kletby, kdyz
se zrekne lasky k bratrovi sveho muze.
KANTURCICE roman vychovneho vlivu lasky venkovske divky
Enefy k Otikovi, ktery za studii v Praze podlehl svodum velkeho
mesta a teprve ocistnym vlivem lasky se mravne obrodi.
FRANTINA o "zenske rychtarce", ktera potlacila svou lasku
a zabila zenicha, kdyz zjistila, ze je vudcem lesnich lupicu.
JAKUB ARBES (1840-1914)

Stal se redaktorem Narodnich listu, zivil se literarni
cinnosti. Nejhodnotnejsi casti Arbesovy tvorby je romaneto (nazev
pochazi od Nerudy a oznacuje romanovou skladbu mensiho rozsahu,
v niz prostupuji dej uvahy vedecke, filozoficke a socialni,
spociva v napeti mezi tajemnou zahadou, ktera na prvni pohled
vypada jako nadprirozeny jev, a jejim rozuzlenim, ktere se
vysvetluje vedeckym vykladem. V Arbesovych romanetech vystupuji
vystredni hrdinove, kteri se ocitaji uprostred neobvyklych
a casto az prisernych sceneriich. V techto romanetech
DABEL NA
SKRIPCI, UKRIZOVANA a
SVATY XAVERIUS triumfuje rozum nad
nabozenskou virou. Vyznamne misto patri tem romanetum, v nichz se
Arbes soustreduje na problem neuznaneho, vyjimecneho jedince,
ubijeneho stisnenymi podminkami. Napr. romaneta
SILENY JOB a
ADVOKAT CHUDASU. Myslenky utopickeho socialismu jsou
v socialnim romanu
KANDIDATI EXISTENCE. Lici se v nem skupina
mladych idealistu, kteri chteji uskutecnit myslenky utopickeho
socialismu v praxi. Jeden z nich se pozdeji stane majitelem
prumysloveho zavodu a dovoli svemu priteli, aby zkusil uskutecnit
sve plany. Pokus je vsak odsouzen k nezdaru, protoze
v tovarnikovi zvitezi nakonec zistny kapitalista. Romanem
STRAJCHPUDLICI mel zachytit prazske delnictvo pred rokem
1848.
JAN NERUDA (1834-1891)

Narodil se v Praze v rodine vojenskeho vyslouzilce, matka
si privydelavala posluhou. Studoval akademicke gymnazium. Tam se
setkal se spoluzaky, kteri uz zacinali s literarnimi pokusy.
Prava na univerzite nedokoncil, zanechal i studia filozofie. Po
prechodnych zamestnanich se rozhodl pro drahu novinare
a spisovatele. Basnicka sbirka
HRBITOVNI KVITI vydana temer
soucasne s Halkovymi Vecernimi pisnemi je protikladne odlisna od
Halkovych basni. Neruda narozdil od Halka nechce harmonizovat,
naopak obnazuje rozporne pomery sve doby, vytvari drsne
a provokujici obrazy lidske bidy. Zatimco Halek vychazi duverive
vstric svetu, Neruda se proti nemu uzavira do sve ironie.
I tvarove je Nerudova sbirka opakem Halkovych libivych versu.
Snaha po presnem pojmenovani, ktere nepohrda ani hovorovym
slovem. Hrbitov je Nerudovi predevsim pohrebistem chudiny. Hned
prvni basne protestuji proti nespravedlivemu majetkovemu
rozvrstveni spolecnosti. Druha Nerudova basnicka sbirka intimni
lyriky
KNIHY VERSU je zahrnuta do cyklu Otci, Maticce
a Anne. Sbirku komponuje basnik do tri oddilu:
KNIHA VERSU
VYPRAVNYCH (epika), a
KNIHA VERSU LYRICKYCH
A SMISENYCH a
KNIHA VERSU CASOVYCH A PRILEZITYCH. Mezi
epickymi basnemi knihy vypravnych zduraznuji socialni motivy
nejsilneji balady. Vzorem byla balada Erbenova. Neruda se vsak
odvraci od davnych mytickych predstav, upoutavaji ho rozpory
v lidskych vztazich a tragicke srazky spolecenskych vydedencu
velkeho mesta. Basen
DOBROVOLNIK naznacuje basnikuv vlastni osud:
chudy chlapec se da naverbovat na vojnu, aby ulehcil matce.
DEDOVA MISA odhaluje bidu nejchudsich vrstev mestskeho
proletariatu. Deset basni venovanych otci, zobrazuje konflikt
mezi synovskou laskou a vzpurnou odbojnosti. Vrelost citu stale
ustupuje pred hrdosti. Cyklus
MATICCE je horoucim vyznanim
Nerudovy lasky k matce, citu nepotlacovaneho, detsky oddaneho.
Socialni motivace je pritomna i v intimni lyrice. V milostnem
cyklu
ANNE obzalovava nespravedlivy osud, ze mu nedal moznost,
aby mohl uzivit svou milenku.

Az po jedenacti letech vydava
PISNE KOSMICKE, za podstatne
odlisne situace a take zmenenych pomeru verejnych. Ctenari
rozebrali dve vydani sbirky Kosmickych pisni. Neruda se razem
stal uznavanym basnikem. Pisne kosmicke vyhovovaly dobove nalade,
kterou vyznacoval optimismus a presvedceni o nezadrzitelne sile
vseobecneho pokroku. Neruda se zamysli nad poslanim soudobeho
cloveka i naroda. vzajemne vztahy lidi i narodu konfrontuje
s radem vesmiru. Ziskava optimistickou viru v narodni budoucnost.
Nechce ctenare poucovat o novych vedeckych poznatcich, chape
vesmirne deje tak, jak je mohl chapat obycejny clovek, proto
pomery ve vesmiru prevadi na vztahy mezi lidmi. Pouziva pisnove
formy rozmarneho nebo humorneho tonu, ale vedle toho
i patetickeho hymnu. Prozu z konce 50. a zacatku 60. let shrnul
Neruda do knihy
ARABESKY. Arabesky zachycuji lidove postavy
z malostranskeho prostredi, casto se smutnymi az tragickymi
osudy, ale i figurky z vyssich spolecenskych kruhu. Neruda v nich
oslabuje dej, zameruje se hlavne na vykresleni postavy v jejim
spolecenskem prostredi. Podobnou kompozici maji
TRHANI, obrazy ze
zivota lidi, kteri vlastne stoji na okraji spolecnosti, spojuje
v kompozicni celek pribeh "trhana" Komarka, ktery stastne najde
zenu, ale nestastne ztrati dite.
POVIDKY MALOSTRANSKE, soubor 13 povidek zobrazujicich zivot
Male Strany v dobe Nerudova detstvi a mladi. Vyznam spociva
v mistrovske charakteristice postav, prostredi a udalosti. Casove
se zameruji na 40. a 50. leta. Zobrazuje jen ty, ktere duverne
zna, napr.
PRIVEDLA ZEBRAKA NA MIZINU, DOKTOR KAZISVET a
HASTRMAN. Neruda strida v povidkach postup vazny s humornym
nebo tragikomickym
(JAK SI PAN VOREL NAKOURIL PENOVKU). Tyto
postupy mu slouzi k odhalovani sobeckosti, omezenosti a lakoty
malomestskeho sveta. Epicky raz sbirek zahajil sbirkou
BALADY
A ROMANCE. Oznaceni jednotlivych basni jako balady a romance je
v duchu doby velmi libovolne, protoze casto i balady maji spise
raz rozmarne legendy nebo romance, nekdy naopak basne, oznacene
jako romance se blizi pochmurnosti spise balade. Hlavni otazka,
kterou si Neruda kladl: jak vyslovit starymi formami balady
a romance postoj moderniho cloveka k svetu. A odpoved: postojem
prosteho cloveka z lidu. Starnouci basnik se vracel vzpominkami
stale casteji do let detstvi. Latky Balad a romanci cerpaji
v podstate z trojiho nametoveho okruhu: dotykaji se obecne
lidskych vztahu, zejmena vztahu matky a syna
(BALADA HORSKA,
BALADA DETSKA), cesky narodni charakter
(ROMANCE O KARLU IV.,
BALADA O POLCE), latky biblicke a legendarni, jsou vsak
aktualizovany a zasazeny do ceskeho lidoveho prostredi. Ve
stejnem roce vysla i posledni zpoved basnikova -
PROSTE
MOTIVY. Nejsou jen citovym denikem, spojenym s prirodnimi
obrazy. Uz jen rozdeleni sbirky na ctyri oddily podle rocnich dob
symbolizuje sepeti prirodniho rytmu s lidskym zivotem a nezny
vztah k prirode a venkovu. Kompozicni celistvosti dosahuji
presnym dodrzovanim rocniho cyklu od naznaku jara az do zimy.
Sbirka je i basnikuv citovy zapisnik. Basne casto pripominaji
lidovy popevek. V basnikove pozustalosti se objevily zavazne
casove basne, obraz narodniho utrpeni a nadeji. J. Vrchlicky je
utridil a vydal pod nazvem
ZPEVY PATECNI, verse o tezkem udelu
naroda. Vrchlicky radil basne tak, ze jako prvni a posledni
umistil verse vyslovujici odhodlani a duveru v narodni budoucnost
a mezi ne vlozil basne o utrpeni naroda.
(C) 1994, 1996 AHA