Ruchovci a lumirovci
Generace, ktera vstupovala do literatury koncem sedesatych
let a byla svedkem mohutneho vzepeti narodni vule a odhodlani po
svobodnem zivote, prozivala svuj vstup do verejneho zivota
podstatne jinak nez generace Nerudova. Byl ji cizi trpky pocit
socialniho vykoreneni, nebot basnici a spisovatele teto generace
pochazeji vesmes ze zamoznejsich strednich vrstev nebo
inteligence. Almanach RUCH (1868), podle nehoz se oznacuji jako generace ruchovcu, vydany k oslave polozeni zakladniho kamene
stavby Narodniho divadla, se napadne odlisoval od almanachu Maje.
Vanulo z neho nadseni, odhodlane vlastenectvi. Zatimco Nerudova
generace kriticky zkoumala obrozenecke idealy a pozornost od
kollarovsky mlhaveho slovanstvi obracela k zapadni Evrope, oziva
u ruchovcu znovu myslenka slovenske jednoty. Nerudova generace se
dozadovala poevropsteni narodni literatury, podridily cile
literatury narodnimu zapasu. Pozadovali ucinne vlastenectvi,
obraceli se k slovanskemu vychodu, zejmena k Rusku. Vlastenecka
poezie miva podobu reflexivni lyriky nebo epiky s historickymi ci
alegorickymi latkami, horli pro narodni jednotu a vyzyva
k politicke aktivite. Formu i umelecke prostredky cerpaji basnici
castecne z lidove pisnove tvorby, v epickych utvarech napodobuji
baladu, vedle toho vsak vytvareji i pateticky sloh. Generace
ruchovcu nevytvorila nazorove a umelecky tak vyhranenou skupinu
jakou byli majovci. Jedinou umeleckou individualitou mezi nimi
byl Svatopluk Cech, jedinou kritickou osobnosti Eliska
Krasnohorska. Josef Vaclav Sladek, primkl se pozdeji
k Vrchlickemu, i kdyz nekterymi tendencemi sveho dila, zejmena
oslavou selstvi, ma blizko k ruchovcum. Blizko k nim maji
i autori historicke beletrie, zejmena Vaclav Benes
Trebizsky a Alois Jirasek. Koncem sedmdesatych let vstupuje
delnictvo do politickeho zivota jako organizovana sila (r.1878
zalozeni socialne demokraticke strany). Pritahuje pozornost
prednich basniku doby: Jana Nerudy, Svatopluka Cecha i Jaroslava
Vrchlickeho, kteri vitaji delnika jako "hrdinu budoucnosti".
Cechova popularita v sedmdesatych a osmdesatych letech
zastinovala popularitu starsiho Nerudy, a nekdy i
Vrchlickeho. SVATOPLUK CECH - gymnazium v Praze,
absolvoval prava, potom jako redaktor v casopise Kvety a venoval
se vyhradne literature. Prvni basen HUSITA NA BALTU, jiz
vystoupil na verejnost v almanachu Ruch (1868). Take prvni
rozsahlejsi skladba, versovana epopej ADAMITE (1873). Namet
z ceske minulosti o konci sekty nabozenskych blouznivcu,
rozprasene taborskymi vojsky, naplnenou vsemi spolecenskymi
a moralnimi otazkami druhe poloviny 19.stoleti: kolektivismus
a individualismus, materialismus a idealismus, vsechno se stretlo
v tomto dile, ale basnik vsechny tyto nalehave problemy odbyl
mlhave retoricky. Ohlas parizske Komuny a anarchisticke hnuti
v Rusku, hodnoceni revoluce, jejich cilu a prostredku. Dramaticka
epicka basen EVROPA (1878). Evropa je symbolicke jmeno lodi, na
niz odplouvaji do vyhnanstvi politicti veznove - revolucionari.
Spor mezi anarchisty a demokratickymi revolucionari konci zkazou
lodi. Cech zasadne neodmita revoluci, neveri vsak v jeji zdar
a boji se, ze revoluce, ktera usiluje o sve cile s fantastickou
duslednosti, nemuze skoncit uspesne. Blizko k teto skladbe ma i basen SLAVIE (1882),
umelecky daleko slabsi. Take v teto basni uzil Cech symbolu lodi
a motivu vzpoury. Tentokrate shromazdil na jeji palubu zastupce
jednotlivych slovanskych narodu. Ackoliv je deli ruzne rozpory,
predevsim nevyreseny pomer mezi Polaky a Rusy, sjednoti se
nakonec, aby celily vzpoure lodniku. K umelecky nejvyspelejsim
dilum Cechovy epiky patri skladba VACLAV Z MICHALOVIC (1880).
Zobrazuje osudy jinocha, ktereho se v detstvi zmocnili jezuite
a ktery se proti nim vzbouri, kdyz se dovi, ze je synem ceskeho
pana popraveneho r.1621 na Staromestskem namesti. Motiv vzpoury,
tentokrate soudobeho ostreho socialniho zamereni, prostupuje
skladbu LESETINSKY KOVAR (1883 konfiskovano, 1899). Basen
postihuje zmeny na ceskem venkove i silici odpor proti tlaku
nemeckeho kapitalu. Kovar odolava houzevnate natlaku cizich
podnikatelu, kteri chteji zakoupit jeho kovarnu. Shromazdi kolem
sebe nespokojence, ti vyvolaji v tovarne vzpouru, v boji vsak
nakonec podlehnou a s nimi zahyne i kovar.Lyrika: basne JITRNICH PISNI (1887), NOVYCH PISNI (1888) i PISNICH OTROKA (1895). Obe prvni dve sbirky spojuje myslenka vlastenectvi a hrdosti, maji vychovavat a probouzet narodni energii. Myslenkove zavaznejsi jsou Nove pisne, v nichz Cech vita prichod delnicke tridy i jeji naroky. Nejpopularnejsi se staly Pisne otroka. Spojuji obraz socialniho a narodniho boje pruhlednym symbolem otroku trpicich pod bicem otrokaru a vyznivaji v socialnim revoltu. Sbirka se behem dvou let vydala ve 24 vydani. Tzv. brouckiada - kolem komicke postavy prazskeho sosackeho mestana se rozviji cely serial prihod. PRAVY VYLET PANA BROUCKA DO MESICE (1888) ma dvojsecny satiricke ostri. Paroduje jednak nektere (namesicne) literaty, predevsim spisovatele, kteri utikaji od soudobych spolecenskych otazek, jednak se zameruje na typ prazskeho mestaka, ktery se mezi ne dostane a jehoz prizemni zajmy mu nedovoluji pochopit umeni. NOVY EPOCHALNI VYLET PANA BROUCKA, TENTOKRATE DO XV. STOLETI (1889) prizemnost a bezzasadovost prazskeho malomestaka, jeho zbabelost a vychytralost proti prisne opravdovosti, zaniceni a vlastenectvi husitskych predku.
Hlasatelka narodniho poslani poezie ELISKA
KRASNOHORSKA uskutecnovala tyto pozadavky ve vlastni basnicke
tvorbe, nejvyrazneji ve sbirce ze sedmdesatych a osmdesatych let: Z MAJE ZITI. Krasnohorska psala zdarila libreta k Smetanovym
operam (HUBICKA, TAJEMSTVI, CERTOVA STENA) a poezii i prozu pro
deti (cyklus romanku pro deti O SVEHLAVICCE). Do casopisu
prispivala kritickymi statemi, v nichz projevovala bystry usudek,
rozhled po domaci i svetove literature, ale zaroven uzke
pochopeni ukolu literatury.Konvencni proza
Vznik konvencni literatury pro lidoveho ctenare, produkce
pokleslych literarnich zanru. Pestoval se sentimentalni roman
nebo povidka ze zivota vyssi spolecnosti. Umelecky hodnotnejsi
byly namety z malomestskeho prostredi, v nichz se spisovatele
snazili vystihnout sveraz zivota mestanske spolecnosti
s kritickym pohledem na zastarale zivotni formy. FRANTISEK HERITES licil
nejcasteji pomery ceskeho malomesta v drobnych crtach a povidkach
(MALOMESTSKE HUMORESKY). Odlisny druh prozy predstavuji zanrove
obrazky z prostredi razovitych postavicek fiakristu, malych
obchodniku, remeslniku a nizsich uredniku. Nechybi humor ani
komika, ztelesnuje IGNAT HERRMANN celou serii drobnych povidek i nekolika rozsahlejsimi romany.
Roman o rozvratu chude kramarske rodiny U SNEDENEHO
KRAMU. Dvoudilny roman OTEC KONDELIK A ZENICH VEJVARA a TCHAN KONDELIK A ZET VEJVARA.Historicka beletrie
Obliba v lidovych ctenarske vrstvach dosahlo dilo
katolickeho kneze VACLAVA BENESE
TREBIZSKEHO - lici se sympatiemi husitstvi i selske vzpoury
a nadsene vzpomina revolucniho roku 1848. ALOIS JIRASEK - narodil se
v Hronove. Stredoskolsky ucitel v Litomysli. Prvni svetova valka
primela Jiraska k politickemu vystoupeni. Roku 1917 podepsal mezi
prvnimi kvetnovy Manifest, v nemz se cesti spisovatele prihlasili
k boji za samostatny stat. Jirasek spatroval vrchol ceskych dejin
v husitstvi, naopak upadek videl v dobe pobelohorske. Se zvlastni
zalibou se vracel k obdobi narodniho obrozeni. Nositelem
dejinnych hnuti je v Jiraskovi vzdy lid. Z toho vyplyva
i umelecka vystavba Jiraskovych romanu; nejsou monograficke,
jejich hrdinou neni jedna postava, ale lid typizovany nekolika
postavami, ktere ztelesnuji nazory rozsahleho lidoveho kolektivu.
Bohaty dej se vine nekolika proudy, ktere se navzajem prolinaji.
Nedostatecne jsou prokresleny psychologie postav, z nichz zvlaste
postavy zenske jsou malo vyrazne. Kompozice nekterych romanu ma
spise podobu volne skladane kroniky. Vetsi dila se mu rozrustaji
zpravidla v celky, na nichz pracuje dlouha leta. Dilo je velmi
rozsahle, zacina ceskym pravekem a pokracuje pres dobu poslednich
Premyslovcu k husitstvi, jeho doznivani, az k dobe pobelohorske
a obrozenecke. Dobu husitskou zobrazil predevsim ve trech
romanech: Mezi proudy, Proti vsem a Bratrstvo. Tridilny roman MEZI PROUDY zachycuje vznik ceskeho reformniho hnuti v dobe vlady
Vaclava IV. Na roman Mezi proudy navazuje druha trilogie
z husitske doby PROTI VSEM, zobrazujici rozmach a vrchol
husitskeho hnuti. Na obe trilogie volne navazuje umelecky
nejucelenejsi Jiraskuv historicky roman BRATRSTVO, uz nikoli
obraz husitstvi v jeho plne sile, spise jeho dohasinani
a postupny rozklad. K teto husitske tematice, ukoncene romanem
o Jirim Podebradskem HUSITSKY KRAL (1920), pristupuje
i dramaticka trilogie JAN HUS, JAN ZIZKA a JAN
ROHAC. Umelecke zobrazeni doby pobelohorske zahajuje roman SKALY, predstavujici spolecenske sily trpici utlakem feudalniho
radu a katolicke cirkve, tezkeho utlaku poddanskeho lidu.
Protifeudalni odboj PSOHLAVCU v postave Jana Sladkeho Koziny,
vudce Chodu v jejich odboji proti Lamingerovi, vykreslil Jirasek
dusledneho bojovnika za prava lidu. Zaverecny roman z doby
pobelohorske, SKALACI vylicil posledni velkou selskou vzpouru na
Nachodsku. Roman TEMNO zachycuje situaci naroda v dobe
protireformacni. Dej romanu probiha ve 20. letech 18. stoleti,
kdy je jiz cela zeme pokatolictena a nepatrne zbytky se marne
brani. Dobu narodniho obrozeni vykreslil v petidilnem romane F.L.VEK. Dejovou osnovu tvori zivotni osudy F. L. Veka (ve
skutecnosti Heka); sleduje obrozenecky proces v Praze i na
venkove. Vedle Veka vystupuje v romane cela galerie postav:
Vaclav Tham, Vaclav Matej Kramerius, aj. Pokracovanim F. L. Veka
je ctyrdilna kronika U NAS, zobrazujici narodni obrozeni
v Jiraskove rodnem kraji. Zaveru doby obrozenecke se dotyka
puvabna povidka FILOZOFSKA HISTORIE, studentska idylka
z lytomyslskeho prostredi s vystizne prokreslenymi typy studentu,
jejich lasek, s radostmi a strastmi. Dramaticka tvorba - stridave
uspechy, konflikty venkova (VOJNARKA, OTEC). Z Jiraskovy tvorby
pro mladez se staly popularni STARE POVESTI CESKE. S Jiraskem byl v pratelskem pomeru ZIKMUND WINTER, v mnohem Jiraskuv protiklad,
druhy nejvyznamnejsi historicky spisovatel z konce 19. a zacatku
20. stoleti. Byl profesorem dejepisu v Rakovniku a v Praze.
Wintruv zajem se soustredil hlavne k 16. a zacatku 17. stoleti.
Teto dobe se venoval vetsinu svych beletristickych del. Ve
vedecke praci se vracel i do stoleti 14. a 15. Prvni povidky byly
shrnuty pod souborny nazev RAKOVNICKE OBRAZKY. Dalsi cyklus
povidek - PRAZSKE OBRAZKY. Sve hrdiny voli nejradeji
z mestanskeho prostredi; jsou to zamozni mestane nebo univerzitni
studenti a mistri, ale take remeslnici, ba i lide z okraje
spolecnosti. Z posledniho obdobi Wintrovy tvorby pochazi nekolik
mistrnych povidek: KRATKY JEHO SVET, PANECNICE, ROZINA
SEBRANEC. Vystizeni slozitych psychologickych pochodu svych
hrdinu, zachytil i spolecenske rozvrstveni mesta i zivot
utlacenych vrstev. Nejvyznamnejsim Wintrovym dilem je MISTR
KAMPANUS, s ustredni postavou rektora prazskeho vysokeho uceni.
Osudy mistra Kampana tvori zakladni osnovu historicke udalosti:
nastup protireformace, lehkomyslny zivot studentu i mestanu
s tragedii belohorske bitvy i staromestske popravy. Kampanus
vynaklada marne vsechno sve usili na zachranu univerzity pred
vnitrnim upadkem i pred jezuity. Winter vytvoril pusobivy obraz
narodni tragedie.Dramaticka tvorba
Lumirovska tvorba probojovala definitivne umelecke tvorbe
svobodu, nezatizenou pozadavky dne. Zapojili slovesne umen do
soudobych evropskych proudu a zbavili je prevazujici nemecke
orientace. Prikon lumirovcu k romanskym literaturam (Vrchlicky)
a k anglosaske kulture (Sladek). JOSEF VACLAV SLADEK se narodil
ve Zbiroze. Studium prirodnich ved prerusil odjezdem do Ameriky
(1868), kde pusobil jako vychovatel, ucitel a redaktor
krajanskych novin. Po navratu do vlasti pracoval jako redaktor
v Narodnich listech, pozdeji se stal profesorem anglictiny. Jako
dlouholety redaktor Lumira probojovaval modernejsi chapani smyslu
umelecke tvorby proti starsim konzervativnim proudum a rozhodne
branil Vrchlickeho v dobe utoku mlade generace v devadesatych
letech. Utrpeni zpusobene nervovou nemoci, prekonaval
houzevnatou praci a tichou rezignaci. Sladkuv vstup do literatury
koncem sedesatych let se casove shoduje s mohutnym rozmachem
ceskeho demokratickeho hnuti, odhodlaneho vlastenectvi. Prvni
Sladkovou knihou BASNE - tragicky prozitek smrti prvni basnikovy
zeny - intimni lyrika. Sladek se zapojuje do sirsiho
spolecenstvi. Reaguje na pomery v Americe, kde utlak Indianu
pripomina basnikovi pomery ve vlasti (NA HROBECH
INDIANSKYCH). JISKRY NA MORI - obdobny pomer mezi intimni lyrikou
a objektivnejsi poezii vlasteneckou a politickou. Cyklus basni,
venovanych zemrele zene , vyzniva az smirne, nove rodinne stesti
vytlacuje pozvolna tesknou vzpominku. Opet ji vyvazuje
vlastenecka lyrika i epicke pribehy ze zivota venkovskeho lidu.
V dalsich sbirkach z osmdesatych let - SVETLOU STOPOU, NA PRAHU
RAJE, ZE ZIVOTA a SLUNCEM A STINEM - citlivost pro
spolecenske otazky se prohlubuje. K umelecky nejzralejsim
basnikovym dilum patri SELSKE PISNE A CESKE ZNELKY - prilnuti
k rodne zemi, obraz pracujiciho rolnika. Soubor jeho
metaforickych predstav o zivote a svete, v nichz dosud dominoval symbol lodi a plavby po neklidnem mori zivota, se obohacuje
o symbol orace a seti. Zaver basnikovy tvorby tvori teskne
sbirky, jakoby podzimni rezignace a zivotniho vyrovnani
- V ZIMNIM SLUNCI, ZA SOUMRAKU, NOVE SELSKE PISNE. Sladek
- zakladatel moderni poezie pro deti, v niz prekonal starou
nasilnou didakticnost a priblizil se detske fantazii a vnimavosti
detske duse. Sbirky ZLATY MAJ, SKRIVANCI PISNE, ZVONY A
ZVONKY pouzivaji nejruznejsich forem (bajka, rikanka,
lyrika), casto s humornym ladenim se snazi probouzet vztahy
k rodine, pomer k prirode, k praci i narodu. JAROSLAV VRCHLICKY (vlastnim
jmenem Emil Fryda ) - po necelem pulroce bohosloveckych studii se
zapsal na filozofickou fakultu. Rok pusobil jako vychovatel ve
slechticke rodine v Italii. Po navratu do vlasti se stal
tajemnikem ceskeho uceni technickeho. Pratelstvi se vzdelanou
Sofii Podlipskou skoncilo snatkem s jeji dcerou Ludmilou. Zprvu
stastne manzelstvi proslo hlubokou krizi, ktera se odrazila
i v basnikove tvorbe pesimistickymi tony. Vrchlicky predni
uznavanou osobnosti, dostalo se mu verejnych poct domacich
i zahranicnich a stal se profesorem srovnavacich dejin na
univerzite. Prisla vsak doba, kdy musel celit kritickemu naporu
mlade generace. Od poloviny devadesatych let nestal jiz v popredi
basnickeho vyvoje. Vrchlicky vstoupil do literarniho zivota.
Sbirky Z HLUBIN, SNY O STESTI, VITTORIA COLONNA se
odchyluji od bezneho modelu poezie hlavne tim, ze se osvobozuji
od jeji narodni sluzebnosti. EKLOGY A PISNE, DOJMY
A ROZMARY. Vedle lyriky objevuje se v techto sbirkach
i pocetna epika, zastoupena baladami a romancemi a latkovych
okruhu cizich baji a mytu. Rozsahla basen VITTORIA
COLONNA, monolog starnouciho Michelangela o lasce a tvurcich
bolestech napovida Vrchlickeho zajem o umelecke a zivotni osudy
geniu lidstva. Uz prvnimi sbirkami stanul Vrchlicky v popredi
ceske poezie. Plan obsahnout v basnickem cyklu vyvoj celeho
lidstva v podobe zamysleni nad smyslem dejin prejal Vrchlicky
v podstate z Legendy veku od Victora Huga. Myslenka vyrustala
take z domacich potreb a souvisela se snahou o poevropsteni ceske
slovesne kultury. Vrchlicky se dejinami inspiroval a zamyslel se
nad smyslem historie. Nechtel zobrazit celkovy vyvoj lidstva
a take ne v chronologicke posloupnosti. Proto take nazval svuj
cyklus ZLOMKY EPOPEJE. Vzhledem k tomu, ze jednotlive
sbirky, pojate do tohoto cyklu, vznikly v delsich casovych
odstupech, odrazeji se v nich basnikovy vyvojove zvraty, zejmena
promena jeho optimismu z konce sedmdesatych let v pozdejsi skepsi
a pesimisticky nazor. Cyklus je opravdu jen "zlomky" epopeje
lidstva. Prvni sbirku cyklu DUCH A SVET koncipuje
Vrchlicky v optimisticke vire v neustaly pokrok lidskeho ducha.
I narodni latky nasly sve misto v "epopeji lidstva". KNIHA
MYTU jako by reagovala na vytky, ze opomiji domaci tematiku. SARKA, LEGENDA O SV. PROKOPU, aktualizuji narodni boj.
V dalsich sbirkach zacina Vrchlicky svuj ideal humanity
a vseobecneho pokroku posunovat do vzdalenejsi budoucnosti. Uz ve
sbirce SFINX je obsazena basen HYMNA LAZAROVA, v niz tento symbolicky pojaty biblicky chudas prochazi dejinami
a marne hleda spravedlnost. Podle Vrchlickeho uskutecnil idealni
spravedlnost pouze svet anticky, tehdy doslo k vyrovnani mezi
duchem a svetem, krasou a zivotem, umenim a spolecnosti. Epicka
kniha ZLOMKY EPOPEJE. Basnik chce sledovat, cim zije
clovek a co prozil v ruznych dejinnych epochach. Optimisticky ton
viry v budoucnost lidstva. EKLOGY A PISNE - tvori vlastni
vstup do milostne lyriky, DOJMY A ROZMARY, POUTI K ELDORADU,
CO ZIVOT DAL - obraceji se k milovane zene, kterou povysuji
na ideal, smysl zivota i tvorive prace. 90. leta - stretnuti
s mladou generaci je trochu paradoxni: basnik, ktery pripravoval
nastup mladych smeru a modernejsiho chapani umelecke tvorby,
dostava se do sporu s mladymi, kteri usiluji o totez. Kdyz se
zacatkem devadesatych let ozvaly hlasy mladych kritiku, citil se
Vrchlicky vrcholne dotcen a reagoval podrazdene. Odmital mladou
basnickou tvorbu. Ve stejne dobe se objevuji v tvorbe Vrchlickeho
basne, naznacujici ruzne depresivni nalady. Milostna lyrika
Vrchlickeho dostava jiny odstin, mizi milostne opojeni. Ve sbirce OKNA V BOURI je uz zrejme tezke osobni zklamani. Basnikova
krize dostoupila vrcholu, jeho rodinne stesti se zhroutilo. JULIUS ZEYER se narodil
v prazske patricijske rodine, v niz se spojovaly vlivy
francouzske a nemecke. Odesel do Ruska jako vychovatel
a spolecnik ve slechtickych rodinach, procestoval mnoho cizich
zemi. Do literatury vstoupil pomerne pozde a dlouho hledal
vlastni umelecky vyraz. Priznacni Zeyerovi hrdinove - hledajici
lasku jako naplneni zivota, drceni prostredim, ktere je
obklopuje. Zalibu pro rytirsky stredovek projevil Zeyer uz dilem ROMAN O VERNEM PRATELSTVI AMISE A AMILA, volnou parafrazi
starofrancouzskych skladeb. Japonsky pribeh tragicke lasky GOMPACI A KAMURASAKI. Vrcholem Zeyerovy prozaicke tvorby
jsou dva romany: JAN MARIA PLOJHAR a DUM U TONOUCI
HVEZDY. Plojhar, syn bohate prazske rodiny, zazil vasnivy
milostny roman s krasnou pani a byl tezce ranen v souboji
s nemeckym dustojnikem, ktery urazil cesky narod. Plojhar hleda
uzdraveni v Italii, pozna v Rime uslechtilou divku, oba se do
sebe zamiluji, ale Plojharova nemoc pokracuje a neni nadeje na
uzdraveni. Hrdina romanu DUM U TONOUCI HVEZDY, Slovak Daniel
Rojko, umira ve velkomestske Parizi v pesimisticke beznadeji.
Take on proziva bolestne svuj vztah k podrobenemu narodu, citi
svou odpovednost za jeho osud.