Svetova literatura

Spisovatele, ktere muzeme vradit do kategorie realismu, tvori ve svetove literature velkou skupinu. Jejich spolecnou zakladnou je zajem o vsestranne, hluboke a celistve poznani a zachyceni skutecnosti, ve ktere se formoval a vzajemne propletal zivot cloveka a spolecnosti.Realismus 20. stoleti, i kdyz pouziva nekterych ustalenych starsich postupu, je ve sve podstate realismem "hlubinnym". Do zorneho pole tohoto moderniho realismu vstupuje stale casteji dusevni a citovy rozvoj cloveka, socialni, narodni, civilizacni a jine problemy. Stavi se k zivotu jako k pohyhu, jako k procesu.

Francouzsky realismus

Francouzsky realismus se vyznacoval usilim o proniknuti do lidskeho nitra.

ROMAIN ROLLAND byl vynikajicim znalcem hudby a odbornym vzdelanim historik. Obe slozky se v Rollandove dile vyrazne uplatnily. Na sklonku stoleti se rozhodl zpracovat pro jeviste Velkou francouzskou revoluci v cyklu deseti dramat. Byl autorem vedecky i umelecky pozoruhodnych zivotopisu Beethovena, Michelangela, Tolsteho a Gandhiho. Vyvrcholenim Rollandovy tvorby pred prvni svetovou valkou byla romanova epopej o deseti dilech JAN KRYSTOF, vytvorena jako cyklicka hudebni skladba, "roman-reka" s ustredni postavou nadaneho hudebnika nemeckeho puvodu Kraffta. Postava Jana Krystofa je sice fiktivni, Rolland se vsak zrejme inspiroval zivotem Beethovenovym. Roman neni pouze oslavou vyjimecneho hudebnho genia, ale klade si i otazky nad vztahem Francouzu a Nemcu. Rolland byl take autorem dvou mensich, ale umelecky mistrovskych praci - DOBRY CLOVEK JESTE ZIJE s predstavou svobodneho a stastneho venkovskeho zivota, PETR A LUCIE s kontrastem valky a cisteho milostneho citu dvou mladych lidi.

HENRI BARBUSSE - silou bezprostrednich zazitku a zaznamu z fronty otresne zapusobil a stal se svetove proslulym jeho protivalecny roman OHEN s podtitulem Denik bojoveho druzstva. Roman nema ustredniho hrdinu, hrdinou jsou vojaci, jejich predstavy a jednani v bitevni vrave i v zazemi pri dovolene.

Vyvojem plnym rozporu a krizi prosel prozaik a dramatik ANDRE GIDE. Rozruch vyvolal Gide knihou NAVRAT ZE SSSR, v niz upozornil na nektere zneklidnujici jevy, zpusobene stalinskym rezimem. Polemicky se ozval proti Gidovi basnik S. K. Neumann knihou ANTI-GIDE, aniz ovsem znal sovetskou skutecnost z vlastniho prozitku. Za rozsahle Gidovy vynika roman PENEZOKAZI, v nemz autor usiluje postihnout slozitou problematiku umelecke tvorby.

LOUIS ARAGON zacal jako dadaista a surrealista v poezii, od tricatych let presel k osobite pojatemu socialistickemu realismu. Aragon proslul historickymi prozami, v nichz se obrazy literarnich postav prolinaji s portrety historickych osobnosti pocinaje Napoleonem (VELIKONOCNI TYDEN - 1958) a konce ctyricatymi lety naseho stoleti (KOMUNISTE - 1949-51).

Nemecky realismus

Prozaik, dramatik a esejista HEINRICH MANN byl autorem dodnes zive satiry na cisarske Nemecko PROFESOR NERAD. V postave gymnazialniho profesora Raata, oznacovaneho nejen studenty, ale i obyvateli mesta jako Nerad, ztelesnil Mann typ jedince s despotickymi a patologickymi sklony. Jinym vyznamnym dilem jeho tvorby je roman PODDANY s psychologicky peclive prokreslenym typem pruskeho malomestaka. Umelecky jeste vyspelejsi byly Mannovy historicke romany.

THOMAS MANN sledoval ve svem rozsahlem dile upadek nemeckeho mestanstva. Proslulost si ziskal T. Mann romanem BUDDENBROCKOVE, zobrazujicim upadek a zanik bohate patricijske rodiny. Roku 1933 musel Thomas Mann, stejne jako jeho bratr Heinrich, uprchnout pred nacismem z Nemecka. Prechodne zil take v nasi republice, jejiz statni obcanstvi ziskal. V emigraci (nakonec v USA) dokoncil ctyrdilnou starozakonni alegorii JOSEF A BRATRI JEHO. Mann zbavil biblicky pribeh o Josefovi vsech mytickych prvku, zcivilnil jej a dal mu humanisticke vyzneni.

ARNOLD ZWEIG (1887-1968) Zkusenost prvni svetove valky dala Zweigovi podnet k myslence vytvorit osmidilny cyklus VELKA VALKA BILYCH MUZU. Na zacatku autorova zameru stalo drama HRA O SERZANTA GRISU (1921) s tragickym motivem popravy ruskeho zajatce, ktere potom spisovatel zpracoval romanove pod nazvem SPOR O SERZANTA GRISU. Ze zamysleneho cyklu uskutecnil Zweig behem triceti let (1927-1957) sest romanu. Hlavnim jednoticim principem Zweigova cyklu je prerod indiferentniho jedince k uvedomelemu protivalecnemu postoji.

LION FEUCHTWANGER byl ve sve dobe jeden z ctenarsky nejpopularnejsich evropskych spisovatelu. Feuchtwagnerova slava zacala uz prvnim romanem ZID SUS (1925) o povestnem financnikovi, ktery pred svou smrti na popravisti dosahl nejvyssiho postaveni ve spolecnosti. Osudy zidu v soudobem nacistickem Nemecku, jehoz dramaticky vyvoj ve 20. a 30. letech zobrazil Feuchtwanger v trilogii CEKARNA. Nejvetsi ctenarsky ohlas mely Feuchtwangerovy historicke romany, cerpajici namety od staroveku az po Velkou francouzskou revoluci.

ERICH MARIA REMARQUE (1898-1970) patril ke generaci, ktera se v letech dospivani ocitla v zakopech prvni svetove valky. Do literatury vstoupil r. 1929 romanem NA ZAPADNI FRONTE KLID, ktery mel okamzite svetovy ohlas. Autoruv zamer vyjadruje moto knihy, ktera je "pokusem podat zpravu o generaci, ktera byla znicena valkou - i kdyz unikla jejim granatum". Nazev romanu vystihuje situaci, kdy vypravec Baumer po navratu sve jednotky z boje odpociva za frontou a jeji jiny prislusnik vzpomina na valecne prozitky. Remarque vylicil politicky a mravni rozklad v porazenem Nemecku (CESTA ZPATKY - 1931, TRI KAMARADI - 1938), hruzy koncentracnich taboru a druhe svetove valky nebo osudy lidi prizpusobujicich se s obtizemi normalnimu zivotu po skonceni valecneho besneni (JISKRA ZIVOTA - 1951, VITEZNY OBLOUK - 1953, CAS ZIT, CAS UMIRAT - 1954). Svebytnou soucast nemecke literatury tvori tvorba nemecky pisicich autoru spojenych mistem narozeni a casto i pusobeni s Prahou.

EGON ERVIN KISH se stal svetove znamym jako "zurivy reporter" a tvurce moderni umelecke reportaze. Predstavoval typ novinare a spisovatele zaujateho pro pravdu, zasadoveho a siroce vzdelaneho. Znacnou cast rozsahleho dila venoval rodnemu mestu a ceskemu prostredi (PRAZSKY PITAVAL, TRZISTE SENZACI, PASAK HOLEK).

Ruska proza

Osobnim a umeleckym vlivem zustal vudci postavou i po r. 1917 az do sve smrti MAXIM GORKIJ. Jeho zajem o trpici a ponizene drama MESTACI s ustredni postavou delnika Nila jako protikladu upadajici mestanske tridy. Podobna temata o degeneraci mestackych rodin a jejich konecnem rozkladu rozvijel Gorkij i v romanech PODNIK ARTAMONOVYCH a ZIVOT KLIMA SAMGINA.

ALEXANDR BLOK pochazel z velmi kultivovaneho prostredi, ktere melo daleko k lidu i k pochopeni revolucnich promen. Sam vsak zamyslel socialisticky a revolucne, i kdyz se nemohl zcela odpoutat od rodinnych vlivu. Tento rozpor vytvarel svar v jeho tvorbe. Basnikova poema DVANACT ma 12 zpevu zahajenych motivem snehove vanice v nocnim meste, v nemz dvanact rudoarmejcu tahne ulicemi a vrazdi ve jmenu revoluce sve odpurce. Techto dvanact modernich "hrdinu" je symbolickym ztelesnenim titanske vzpoury proti radu a staremu svetu.

SERGEJ JESENIN - jemny, prirodni a milostny lyrik, basnik patriarchalni ruske vesnice. Jeho verse vynikaly prostotou, melodicnosti a hloubkou citu. Privital revoluci v sugestivni PISNI O VELIKEM POCHODU a v BALADE O DVACETI SESTI.

BORIS PASTERNAK - po basnickych skladbach z 20. let napsal koncem 50. let roman DOKTOR ZIVANGO, obnazujici stalinske deformace, vedouci az k zniceni vedoucich hodnot i lidskych zivotu. Roman ziskal svetovou proslulost a Pasternak obdrzel Nobelovu cenu za literaturu, jiz se vsak na natlak sovetskych mocenskych organu zrekl.

Ruska sovetska proza

ISAAK BABEL byl ve tricatych letech odmitany a pronasledovany. V povidkovem cyklu RUDA JIZDA se pokusil skloubit "humanisticky" smysl revoluce s denni syrovou a casto az drastickou skutecnosti. Ruda jizda je soubor povidek licicich prihody jizdni armady Budonneho za valky proti Polakum.

Z emigrace se vratil do vlasti autor slechtickeho puvodu a slavneho jmena ALEXEJ TOLSTOJ. Celistvi obraz revolucnich let predstavil v trilogii KRIZOVA CESTA. Druhym stezejnim dilem Tolsteho je historicky roman PETR I., ktery ve svem zanru patri v sovetske literature k nejvetsim umeleckym hodnotam.

MICHAIL SOLOCHOV zobrazil menici se skutecnost venkovskeho ruskeho cloveka. TICHY DON - siroce koncipovana romanova freska z obcanske valky. Dokazal snad nejhloubeji ze svych soucasniku postihnout, co se deje uprostred vseobecneho chaosu v nitru a hlavach lidi, kteri malokdy jsou "cerni" nebo "bili". Vyliceni tragedie Grigorije Melechova, vesnicana a prislusnika konzervativniho kozactva. ROZRUSENE ZEME - doba kolektivizace ruske vesnice. V padesatych letech dovrsil Solochov sve dilo novelou z Velke vlastenecke valky OSUD CLOVEKA.

Anglicky realismus

JOHN GALSWORTHY byl zasvecenym znalcem vyssich vrstev anglicke spolecnosti. Svetovou slavu ziskal romanovym cyklem SAGA RODU FORSYTU o ctyrech generacich bohate mestanske rodiny z viktorianske doby.

Jednim z nejvetsich zjevu svetoveho dramatu 20. stoleti byl GEORGE BERNARD SHAW. Spolu se spisovatelem H. G. Wellsem zalozil Fabianskou spolecnost, ktera sirila sveraznou teorii "fabianskeho socialismu", spolehajiciho na pozvolne socialni reformy, jez by sly ruku v ruce se samovolnym odumiranim kapitalismu. Tragedie SVATA JANA pojednava o francouzske narodni hrdince Jane z Arku, ktera se za valky mezi Francii a Anglii v 15. stoleti postavi do cela francouzskeho vojska, aby vysvobodila zemi od vetrelcu a uvedla na trun francouzskeho krale. Je vsak zajata anglicany, postavena pred cirkevni soud a jako kacirka odsouzena a upalena. Ustredni hrdinka dramatu je prosta divka z lidu a v dramatikove podani je zbavena historickeho patosu. Shaw ji predstavuje jako moderni zenu, jejiz zivotni tragedie spociva v tom, ze prerostla sou dobu. K nejproslulejsim Shawovym dramatum patri hry PYGMALION a ZPET K METHUSALEMOVI. Svym nametem navazuje hra Pygmalion na Ovidiem zpracovanou baj (v Promenach) o sochari Pygmalionovi, ktery vytvoril sochu krasne divky, zamiloval se do ni a jeho laska v ni probudila zivot. V Shawove hre je to profesor fonetiky Higgins, stary mladenec, ktery se svym pritelem Pickeringem uzavre sazku, ze se mu podari z poulicni prodavacky kvetin ucinit damu nejen chovanim, ale predevsim zpusobem mluvy. V kultivovanem prostredi se z primitivniho devcete Lizy Doolittlove skutecne stane vychovana a bystra divka, ktera okouzluje sve okoli, takze nikdo nepochybuje o jejim urozenem puvodu. Tim vsak nastavaji komplikace, Liza se uz nemuze vratit ke svemu nekdejsimu zamestnani a profesor Higgins uz nema zajem o jeji dalsi osud. Nakonec se vsak do ni zamiluje chudy mladik, kteremu da Liza prednost pred Higginsem, ktery by ji rad ziskal.

HERBERT GEORGE WELLS uplatnil sou obrazotvornost spolu s odbornym vzdelanim v zanru socialne vedecke utopie. Zacinal verneovsky koncipovanymi pribehy (STROJ CASU, PRVNI LIDE NA MESICI) a spojoval je s prvky socialni kritiky a s predstavou o lepsim usporadani sveta. V romanu SEN ztelesnil svou predstavu na fiktivnim prikladu idealniho zivota na vzdalene planete. Nazory o jednotnem vyvoji lidstva, bez ohledu na spolecenske ci jine rozdily, vylozil Wells v DEJINACH SVETA.

Realismus americky

Byl temer naprosto prostoupen socialni kriticnosti. Protest tzv. ztracene generace z prvni svetove valky (Hemingway). Zakladnim tematem dila THEODORA DREISERA je kariera lidi touzicich po bohatstvi a slave, kterym obetuji cit, cest i smysl zivota. Stavaji se z nich ztroskotanci nebo uspesni cynikove, reprezentujici v krivem zrcadle "americky zpusob zivota". Roman SESTRICKA CARIE, v nemz udelem hrdinky derouci se k herecke slave je vnitrni prazdnota a ztrata prirozenych lidskych vztahu. Osmnactileta venkovska divka Carolina (Carrie) prijizdi do Chicaga rozhodnuta ziskat bohatstvi a spolecensky vzestup. Prace v tovarne ji neuspokojuje, chce vyuzit sve zenske pritazlivosti, aby zlepsila sve postaveni. Dava se vydrzovat jako milenka obchodnim agentem, ale kdyz se seznami s bohatsim majitelem baru, opousti jej a primkne se k novemu milenci. I toho vsak opousti, kdyz se ji podari dostat se k divadlu. Jeji partner, moralne stale vic upadajici, hyne nakonec sebevrazdou. I kdyz Carrie dosahla svych cilu, neciti se stastna. Roman AMERICKA TRAGEDIE predstavuje jeden z vrcholu americkeho naturalismu a realismu. Mlady Griffith z chude rodiny touzi po bohatem zivote a lasce okouzlujicich zen. Vystridal radu zamestnani, ktera ho neuspokojila, az se nakonec dostal do strycovy tovarny na pradlo. Navaze milostny pomer s delnici Robertou, ale jakmile pozna, ze by mu prekazela v jeho kariere a snaze proniknout do vyssich spolecenskych kruhu snatkem s dcerou milionare, snazi se ji zbavit. Prilezitost se naskytne pri vyjizdce lodkou po jezere, kdy napul umyslne, napul nahodou, tehotnou Robertu utopi. V soudnim procesu je odsouzen k smrti na elektrickem kresle. Roman vzbudil v USA rozruch nejen svou smelou kriticnosti (autor v nem zpracoval skutecny pribeh), ale i jako vazne varovani pred obecnym mravnim rozvratem.

SINCLAIR LEWIS namiril svuj satiricky soud zejmena do rad malomestactva. K nejlepsim Lewisovym dilum patri roman BABITT, satiricky obraz mentality americkeho obchodnika. Postava obchodnika se u Lewise vyskytuje casto jako ustredni hrdina, napr. v romanech MUZ, KTERY ZNAL PREZIDENTA a TOVARNIK DODSWORTH.

V roce 1930 dostal Lewis Nobelovu cenu.

UPTON SINCLAIR si ziskal svetovou povest romanem JATKY, v nemz naturalisticky vylicil prostredi chicagskych jatek. Delnickemu prostredi zustal verny i v dalsi tvorbe: KRAL UHLI (o stavce v uhelnych dolech) a PETROLEJ. Nejpronikavejsi kritiku americkych pomeru, zejmena v soudnictvi, vyslovil v romanu BOSTON o poprave dvou anarchistu italskeho puvodu, ktera vyvolala v celem svete znacne poboureni.

JOHN STEINBECK - na evropska jeviste pronikla jeho zdramatizovana novela O MYSICH A LIDECH, pribeh dvou chudaku snicich pri nekonecnem putovani za praci o miste, ktere by mohli chapat jako domov. Svetove proslulym se stal roman HROZNY HNEVU, v nemz rodina vyhnana z pronajate pudy a donucena k bide k tragicke ceste z Oklahomy do Kalifornie je symbolem tehdejsi situace chudnoucich vrstev spolecnosti.

ERNEST HEMINGWAY se romanem SBOHEM, ARMADO pripojil k protestu proti nesmyslnemu vrazdeni na vsech frontach. Ze spanelske obcanske valky vytezil latku ke svemu nejvyznamnejsimu romanu KOMU ZVONI HRANA. Smysl romanu predznamenava uvodni moto: "Smrti kazdeho cloveka je mne mene, nebot jsem cast lidstva. A proto se nikdy neodvazuj ptat, komu zvoni hrana. Zvoni tobe." Cely dej romanu se soustreduje do tri dnu, ktere prozije americky dobrovolnik Robert Jordan na strane republikanu. Ucastni se akce partyzanu, kteri chteji vyhodit do vzduchu most, po nemz by nepritel dopravil posily. Jordan o zdaru akce pochybuje, ale podrizuje se. Most je znicen, jeho stary spanelsky druh umira a Jordanovi behem ustupu zlomi kun nohu. Behem techto udalosti vznika milostny vztah mezi Jordanem a dcerou republikanskeho starosty zavrazdeneho fasisty. Neschopen dalsiho pochodu ocekava hrdina smrt. Jordan predstavuje typickeho hemingwayovskeho hrdinu, muzneho, odhodlaneho zit svobodne i v meznich situacich, uprostred zla a v blizkosti smrti. Poslednim Hemingwayovym dilem je novela STAREC A MORE. Stary Kubanec, rybar Santiago, po dlouhe dobe, kdy neuspesne lovil s malym chlapcem, vyjizdi tentokrat sam na more. Dva dny a dve noci tahne jeho clun obrovska ryba marlin. Kdyz jej vysileny starec harpunuje a pripouta k clunu, napadnou ulovek zraloc. Starec se pokousi s nimi bojovat, ale marne, chycena ryba se stane jejich koristi. Vycerpany starec se vraci z lovu jen s kostrou sve ryby. Jednoduchy pribeh je vlastne velkou epickou metaforou o smyslu lidskeho zivota, ktery nelze spatrovat v nabytem zisku, ale ve vedomi, ze clovek udelal vsechno pro to, ceho chtel dosahnout.

WILLIAM FAULKNER prozil vetsi cast zivota ve state Mississippi na jihu USA a toto prostredi (jizanske), v nemz zili potomci stare belosske aristokracie z doby otroctvi, cernosi a belosska spodina a chudina, vytvari spolecenske pozadi vetsi casti jeho romanu a povidek. Poprve na sebe upozornil romanem VOJAKUV ZOLD o navratu zraneneho a znetvoreneho letce. Dalsi Faulknerova dila vysla v ruznych casovych obdobich a tvori podle mista deje tzv. yoknapatawphaskou sagu, odehravajici se na americkem Jihu. Nejvyznamnejsi ze 14 Faulknerovych romanu a volne pridruzenych povidek jsou KDYZ JSEM UMIRALA (1930), ABSOLONE, ABSOLONE (1936).

Krome techto romanu napsal Faulkner jeste dvojroman DIVOKE PALMY a alegoricky roman o prvni svetove valce BAJ. Roman Divoke palmy se sklada ze dvou casti: DIVOKE PALMY a STAREC MISSISSIPPI. Prvni cast sleduje milostny vztah zacinajiciho lekare Wilbourna a jeho milenky Charlotty, jejich existencni starosti a tragicky zaver jejich vztahu. Druhy pribeh lici dobrodruznou plavbu mladeho trestance, ktereho pri zachrannych pracich unesl divoky proud reky na pramici spolu s tehotnou zenou, ktera behem plavby porodi. Trestanec zachrani nejen sebe, ale i zenu a dite, je mu vsak zvysen trest o deset let, protoze je obvinen z uteku. Dva pribehy, zdanlive spolu nesouvisejici, je treba chapat jako autorovo rozjimani o lasce, ktera maji jinou podobu u muze a jinou u zeny. Roman, zvlaste v casti Starec Mississippi, je zaroven podobenstvim o nicive sile vodniho zivlu, ktery tu symbolizuje civilizacni destrukci, proti niz stoji holy lidsky zivot. Roman Divoke palmy nabizi vice moznosti vykladu, zda se vsak, ze hlavne vyslovuje Faulknerovu koncepci "prirozeneho cloveka". (C) 1994, 1996 AHA