Evropska literatura - konec 19. stoleti

Zrychlena dynamika spolecenskeho vyvoje zpusobuje prekotne
stridani umeleckych smeru; temer ve stejne dobe se objevuji
symbolismus, impresionismus a expresionismus soucasneho trvani
naturalismu, ktery se ze sve strohe formy popisne pozorovaci
pretvari v naladovy impresionismus.

Spolecenska zavaznost umeni se koncem stoleti uvolnuje,
umelec odmita roli sluzebnika spolecnosti, stoji proti ni, chce
ji znepokojovat nebo provokovat. Heslo
umeni pro umeni klade
jednoznacny duraz na formu; vypjaty individualismus vede umelce
k pocitu nadrazenosti, uzavrenosti nebo k vzniku umelecke bohemy,
ktera chce i zpusobem zivota protestovat proti mestacke moralce.
Siri se nalady
unavy ze zivota "umdlele duse", pocity
katastrofismu, oslava zla a satanismu.

V osmdesatych letech se vyhradil zejmena ve Francii, odkud
pronikl i do jinych literatur, umelecky smer
symbolismus. Symbol
jako prostredek umeleckeho dila se objevuje v literature ruznych
epoch. Krestanske umeni operuje napr. casto symbolem. Kristus
byva predstavovan symbolem beranka nebo ryby, dabel symbolem
hada. Kriz jako znameni smrti ma rovnez povahu symbolu. Symbol
tedy znamena predmet, postavu nebo scenu, ktere mimo svuj prvotni
vyznam maji jeste vyznam preneseny.

Symboliste prohlasovali, ze osobni prozitky neni mozne
rozumove vyjadrit, lze je pouze vyvolat prostrednictvim symbolu.
Umelecke dilo ma vyslovovat vecne a tajemne problemy vnitrniho
zivota. Sve predchudce a vzory mel symbolismus v americkem
basnikovi E. A. Poeovi a Francouzi Ch. Baudelaireovi.
EDGAR ALLAN POE se stal zakladatelem americke novelisticke
tvorby a predchudcem detektivni literatury.
Predstavitele symbolismu, impresionismu a expresionismu

Moderni francouzskou poezii zahajuje
CHARLES
BAUDELAIRE. Jeho sbirka
KVETY zla vzbudila velke poboureni.
Prvni oddil obsahuje basne o poslani umeni, postaveni umelcem ale
i verse inspirovane zenami, ktere basnik zboznuje i proklina,
ktere jej pritahuji a soucasne i odpuzuji. Baudelaire chce
objevit krasu v oblasti zla. Pokusil se najit krasu i v prostredi
parizske velkomestske bidy, v desivych obrazech ubohych starcu,
pod hadry zebraku. Vyznacnym rysem Baudelaireovy poezie je
symbolicke vyjadrovani: basnicky obraz se stava hlavnim
prostredkem umelecke pusobivosti. Jeji zvlastnosti je hudebnost
verse. Baudelaireova poezie vzbuzovala podiv smelosti
a objevovanim ponurych, casto az brutalnich stranek zivota
a originalni basnickou obraznosti.

Predni predstavitel francouzskeho symbolismu
PAUL
VARLAINE se pravem stal mistrem naladovosti. Na rozdil od
Baudeliarea nepredstavoval typ basnika intelektualniho; je
smyslovy, naladovy a bezprostredni. Ve vezeni do ktereho byl
odsouzen kdyz postrelil Rimabauda vznikla castecne sbirka
MOUDROST, kniha obratu k pokani a katolictvi. Svym basnickym
zivotem mezi krcmou pripominal soucasnikum Villona.

Jeste silnejsi umeleckou individualitou byl
JEAN ARTHUR
RIMBAUD. Cele sve basnicke dilo vytvoril mezi 16. a 20. rokem
zivota, potom se basnicky odmlcel a vedl dobrodruzny zivot
kolonialniho vojaka, tulaka a africkeho obchodnika se zbranemi.
Neobycejna obraznost, smele metafory spojujici zvuky a barvy,
oslnujici halucinace predstav, touha po rusnem zivote a po uteku
z civilizace i presvedceni o chaotickem svete. Soubor jeho basni
v proze i versich
ILUMINACE vydal bez autorova vedomi Verlaine.
Proslula je jeho basen
OPILY KORAB, rozvijejici pasmo vidin,
v nichz se slucuje fantasticky prizrak s halucinaci, ohnostroj
barev a zvuku v jediny proud predstav vznicenych prudkou
obrazotvornosti.

V sedmdesatych letech se zrodil mezi francouzskymi maliri
vytvarny smer zvany
impresionismus (z franc. imprese = dojem).
Jeho zakladem je presvedceni ze vse se odehrava a uskutecnuje
v individualnim prozitku a neopakovatelnem okamziku. S malirskym
impresionismem souvisi
literarni impresionismus, nikoli jako
samostatny smer, nybrz jako urcity pristup spisovatele
k zobrazovane skutecnosti. Usiluje vyslovit pomijive, okamzite
nalady a dojmy. Basnicky obraz ma zachytit prchave jevy. Take
slovesny impresionismus pouziva rad barevnych a zvukovych
asociaci. Impresionismus se projevil nejsilneji v lyrice.

Z idealistickych a protiracionalnich tvrzeni Nietscheovych
a Bergsonovych vysel i mladsi
expresionismus. Chtel uvolnit
umelce od materialni skutecnosti i jejiho realneho zobrazovani.
Umelec mel vyjadrovat pouze stav sveho nitra, ktere je jedinou
skutecnou realitou. Expresioniste vyznavali dualismus hmoty
a ducha. Expresionismus je smer nazorove velmi komplikovany,
obsahuje tendence metafyzicke, ale nekdy i revolucni. Nejsilneji
se projevil v Nemecku v lyrice a dramatu. Nejpronikaveji pusobil
ve letech tesne pred prvni svetovou valkou z kratce po ni.

Prazsky rodak, basnik
RAINER MARIA RILKE ovlivnil svou
formalne dokonalou a filozoficky hlubokou lyrikou a prozaickou
tvorbou nemeckou mezivalecnou literaturu. Rilke se stranil
verejneho zivota a za sve zivotni poslani pokladal basnickou
tvorbu. Jeho poezie se obracela k zakladnim metafyzickym
problemum smyslu lidskeho zivota, lasky, utrpeni a smrti.
(C) 1994, 1996 AHA