Protispolecensti burici

Za spolecenskeho kvasu devadesatych let se zrodil umelcuv revoltujici postoj proti vsemu staremu. V zivote i v umeni se staveji tito basnici do pozy burice zklamaneho spolecnosti, vyslovujiciho ji sve pohrdani. Jindy chteji mestackou spolecnost desit dekadentni pozou. Nekteri se z odporu k mestakovi stavaji bohemy a tulaky (Toman, Gellner, Hasek). Silne na ne pusobi rusky spisovatel Maxim Gorkij, zejmena nekterymi povidkami o lidech z okraje spolecnosti, vedle toho je pritazlivy individualismus Nietzscheho. Kazdy z techto basniku smeruje po pocatecni negaci k hledani trvalejsich jistot. S. K. Neumann po predchozim anarchistickem obdobi nachazi tyto jistoty v socialismu a komunismu, Karel Toman v priklonu k rodne zemi, Frana Sramek ve vitalismu, Jaroslav Hasek v absurdnim gestu Svejkove. Jen Frant. Gellnerovi nedoprala predcasna smrt preklenout buricstvi. Navenek se spolecensky radikalismus projevil v hnuti takzvane omladiny, jejiz prislusnici byli zalarovani (S. K. Neumann), jejich basne konfiskovany; jini organizovali anarchisticke hnuti, ktere vychazelo z uceni socialismu, ale odmitalo jakykoli spolecensky rad a hlasalo naprostou svobodu jedince.

VIKTOR DYK se uz v dobe studii prav ucastnil politickeho zivota jako prislusnik radikalne pokrokove strany. Za prvni svetove valky byl veznen, po osvobozeni byl poslancem a senatorem narodne demokraticke strany. Do literatury vstoupil na samem konci stoleti jako basnik negace a protispolecenske vzpoury. Citil v sobe snad nejhloubeji ze vsech vrstevniku skepsi, ktera zachvatila inteligenci, ale zaroven i touhu po jejim prekonani.

Prvni Dykovy basnicke sbirky jako A PORTA INFERI uz maji nektere charakteristicke rysy Dykovy poezie, napr. tragikomicke pojeti zivota, sebeironii, sklon k epigramaticnosti, vyhrocenou pointu a zalibu v paradoxnich rymech.

Basnikuv odbojny postoj dochazi az k anarchismu v knize Burici, jejiz zakladni protispolecensky postoj zosobnuji tri zlocinci, a ve sbirce MILA SEDMI LOUPEZNIKU, uchvatne balade o divce, ktera miluje i zrazuje a privadi na sibenici sve druhy jen proto, aby se mstila za ukladne zavrazdeni sveho pritele. V teto skladbe dostupuje vrcholu Dykuv anarchismus.

Vady a nedostatky narodni spolecnosti napadl Dyk ve sbirce SATIRY A SARKASMY a v knize politickych, kulturnich a literarnich satir POHADKY Z NASI VESNICE.

Po tomto vyvrcholeni negace prichazi vystrizliveni a usmireni. Priznacny je v novem vydani buricu dodatek BURICI A SMIRENI.

Ve sbirkach valecnych let LEHKE I TEZKE KROKY, ANEBO a OKNO pise Dyk verse, ktere patri k jeho nejlepsim. Basnik se zamysli s uzkosti nad tim, zda narod obstoji v tezke zkousce dejin.

Rozsahem vetsim, umeleckymi hodnotami vsak mene vyznamna je Dykova proza. Umelecky nejvyspelejsi je novela KRYSAR, v niz autor zpracoval znamou nemeckou povest o krysari z Hammeln.

Vrcholu dramatickeho umeni dosahl Dyk v tragedii ZMOUDRENI DONA QUIJOTA. Postava Cervantesova rytire symbolizuje ve hre lidskou touhu po uslechtilosti a krase, ktera se pred smrti smiruje se ztratou iluzi.

KAREL TOMAN, vlastnim jmenem Antonin Bernasek, se pustil po gymnaziu a nedokoncenych pravech do sveta. Prosel Nemecko, Holandsko, Francii a Anglii, poznal evropska velkomesta i pomery v anarchistickem hnuti a teprve kratce pred prvni svetovou valkou se usadil v Praze.

V prvni Tomanove basnicke sbirce POHADKY KRVE prevazuji vlivy doboveho symbolismu. Jeho lyrika vyjadruje osobni zazitek zklamane lasky a milostneho uspokojeni.

Ve druhe sbirce TORSO ZIVOTA napsal Toman tragicky ladene verse naznacujici vuli k obnoveni duverneho vztahu k zivotu, trebaze zivot prinasi zradu a bolest. V milostne lyrice teto sbirky se poprve objevuje typ zeny, ktera si svobodu pro svou lasku vyvzdorovava proti dobove konvenci.

Basnicka kniha SLUNECNI HODINY je dalsim stupnem basnikovy harmonizace. Touto sbirkou vrcholi Tomanuv basnicky vyvoj od vypjateho individualismu k objektivnimu postoji k realite. Kazda Tomanova basen jakoby v sobe shrnovala uzavreny lidsky osud s jeho dramaty a konflikty. Basne se primykaji k lidove pisni, pritom vsak vyslovuji citeni moderniho cloveka. V basni Tulaci oslavil mezinarodni solidaritu vsech chudych, spojenych revoltou proti mestacke spolecnosti.

Nejvroucneji projevil Toman sve cesstvi za valky ve sbirce VERSE RODINNE A JINE. Uz v teto sbirce se projevuje dvoji vyznamova rovina basni: realna a symbolicka, ktere budou priznacne pro sbirku MESICE. V drobne knizce versu Mesice se nekdejsi bohem a vecny tulak napojil narodnimi tradicemi a v obavach o osud naroda se primkl k rodne zemi (basne CERVENEC, ZARI). Basnicky obraz prirodniho rocniho rytmu se prostupuje s druhou vyznamnou rovinou, narodni nebo moralni sentenci.

V HLASE TICHA dozniva ohlas valky, ale soucasne se objevuji i reflexe o rozporech povalecneho sveta. Toman usilovne hleda vztah k nove socialni problematice. STOLETY KALENDAR zduraznuje vecny zapas chudych , ktery basnik chape jako stale omlazovani sveta. Basnik se druzi se vsemi vagabundy sveta a sni svuj sen o svobode.

FRANA SRAMEK podlehal vlivem S. K. Neumanna zprvu anarchismu, pro sve protimilitaristicke presvedceni (basen PISOU MI PSANI) se dostal i pred vojensky soud a do vezeni. Prvni svetovou valku prozil na ruznych frontach a sve dojmy zachytil i literarne. Po valce nepatri k zadne literarni skupine a zil samotarsky v raze a v rodne Sobotce.

V prvnich dvou sbirkach versu ZIVOTA BIDO, PREC TE MAM RAD a MODRY A RUDY vystupuje jako antimilitarista a protispolecensky vzbourenec, odmitajici bojovat proti tem, kdo mu nikdy neublizili. Sramkovi hrdinove bud ztroskotavaji, nebo se prizpusobuji dobe a sve idealy zrazuji. Provokujicim gestem burice ma nejbliz k tvorbe Dykove, od niz se odlisuje citove podbarvenym jazykem s hovorovymi prvky. Konflikty jeho hrdinu maji vic povahu citovou nez socialni. Uz v techto sbirkach je napadny Sramkuv osobity jazyk, oprosteny od literarni vyumelkovanosti, a versova pisnova forma, ktera bere podnety z mestskeho folkloru. Postupne se Sramkova tvorba zameruje na milostny prozitek, na vztah cloveka k prirode, a predevsim k mladi zijicimu vsemi smysly. Nespoutane mladi s touhami a smutky se hlasi ze sbirky SPLAV, inspirovane valecnymi zazitky, ale predevsim rozletem mladi. Priroda a zena spolu splyvaji. Vdecny pomer k nejprostsim jevum skutecnosti vyplyva z vedomi ohrozeni zivota valkou.

Velmi bohata je Sramkova impresionisticka proza. Nejstastnejsi je Sramek v romanech roztouzeneho studentskeho mladi, napr. ve STRIBRNEM VETRU. Dospivajici Jan Ratkin, omezovany rodinnym prostredim malomesta, skolou i rodinou, rozbiji skutecna i domnela pouta zabranujici rozletu mladeho cloveka, chce byt barbarskym dobyvatelem sveta. Vyznamny prinos tohoto Sramkova romanu je v citlivem vystizeni psychickych stavu dospivajiciho chlapce, slozitych citovych promen. Zcela jina atmosfera vladne v romanu KRIZOVATKY. Radostnou viru v mladi zastoupila skepse. Laska nema ocistnou povahu, vede ke zklamani a nakonec dohani hrdinu "zbytecneho cloveka" az k sebevrazde.

Roman TELO ukazuje na osudu hrdinky, jejiz citovy a manzelsky zivot se zhrouti pod narazem valky, krizi zjednodusene a sobecky pojateho pudoveho zivota.

Pusobiva jsou dramata, zejmena mladymi hrdiny bouricimi se proti konvenci v komedii LETO. Konflikt stareho a noveho sveta zobrazil Sramek ve hre MESIC NAD REKOu, vyznivajici jako zamysleni nad ztracenymi iluzemi mladi.

PETR BEZRUC (vlastnim jmenem Vladimir Vasek) se narodil v Opave jako syn profesora Antonina Vaska, narodniho buditele ve Slezsku. Bezrucuv otec zasahl do rukopisnych boju jako odpurce pravosti. Mlady Bezruc studoval v Brne gymnazium, potom odesel do Prahy na prava, ale nedokoncil je a stal se postovnim urednikem. Za prvni svetove valky byl zatcen pro klamne podezreni z velezrady.

Prvni soubor puvodne casopisecky otiskovanych versu vysel r. 1903 jako SLEZSKE CISLO. Podstatne rozsirene, pod nazvem SLEZSKE PISNE, vysly Bezrucovy verse poprve knizne roku 1909.

Pochopeni vlastni tvorby jako drsneho hlasu barda vymirajiciho kmene melo byt dusledne, proto take basnik dbal tolik o anonymitu.

Troji tematicky okruh je priznacny pro basne Slezskych pisni: intimni, socialni a narodnostni. Intimni lyrika je podivuhodne tlumena, vyjadruje se spise naznaky a napovedmi. Ma nekolik podob: vyslovuje stesk po rodinnem kruhu (JEN JEDENKRAT), povzdech zeninou zradou, nebo symbolicky zpodobuje vlastni osud (CERVENY KVET, MOTYL) a vedomi zivotni osamelosti.

Ve vetsine basni ustupuje vsak osobni bolest pred vedomim socialni a narodni bidy rodneho kraje. Bezruc se stylizuje do postavy vestce a barda slezskeho lidu, aby vyslovil svou nenavist a odpor proti utlacovatelum. V basnich o setkani s panem a nepritelem slezskeho lidu arcivevodou Bedrichem, jehoz basnik symbolizoval postavou "markyze Gera". Stylizace do napul fantastickeho zjevu z lidove tradice nabyva rysu preludu (Ja Petr Bezruc, od Tesina Bezruc, toulavy sumar a blaznivy gajdos, sileny rebel a napily zpevak, zlovestny sycek ne tesinske vezi). Jiny velmi konkretni symbol proletare - kovkopa vyjadruje tridni nenavist s vyzvou ke vzpoure a odplate (KOVKOP, OSTRAVA). (Coz kdybych tak jednou prokletym kahanem do stoly mrstil, sehnutou do vyse narovnal siji, levici zatahl a vykrocil primo, ...) Tragicky ton basni jako MICHALKOVICE, LEONIDAS, JA, nebo basen 70 000 ma smysl burcujici. Bezruc si nezvolil jako v podobnem pripade Svat. Cecha v Pisnich otroka formu alegorie, oznacuje jmenem cizi utlacovatele, skutecna mista, skutecne udalosti.

Protikonvencni je i jeho pohled na soudobe vlastenectvi (DEN PALACKEHO, PRAGA CAPUT REGNI). Bezruc se citi se svym lidem opusten oficialni ceskou politikou, ktera zapomina na vzdaleny kmen.

Bezrucuv zamer vykriknout do sveta, jake socialni a narodnostni konflikty se odehravaji ve slezske zemi, vedl basnika nutne k epice, v niz typizuje baladickou zkratkou zivotni osudy slezskeho lidu. Nejpusobivejsi je balada MARYCKA MAGDONOVA, emocionalni charakter maji i balady BERNARD ZAR, KANTOR HALFAR, KRASNE POLE aj.

Bezruc najednou zduraznoval svoji neliterarnost a okazale stavel svou tvorbu do protikladu se soudobou ceskou poezii. Stavba Bezrucovych basni souvisi s autorovym ztotoznenim s osudem lidoveho kolektivu, je dramaticky utocna a vzdorna. Pusobivost zvysuji nalehave otazky, ironicke a vyhruzne pokriky, hyperboly a kontrasty. Kontrast a paralelismus jsou oblibenymi basnickymi prostredky, dialekticky podbarveny jazyk zkonkretnuje symbolickou polohu Bezrucovy poezie.

Teprve na prahu tricatych let vydal Bezruc dalsi samostatnou basen STUZKONOSKA MODRA, symbolizujici (nalezem vzacne mury, po ktere cely zivot touzil a kterou nasel az v pozdnim stari) basnikuv zivot, smutny a zahorkly, i zklamani z verejnych pomeru v osvobozenem state.

FRANTISEK GELLNER svou bohemskou nevazanosti byl zcela odlisny od Bezruce. Oba spojuje osamocena revolta proti vladnouci moci. Ironicky a horce vysmesny postoj proti spolecnosti, nekdy az provokativni, je zrejmy uz z nazvu prvni sbirky PO NAS AT PRIJDE POTOPA. Basnik se vysmiva vsem "osvedcenym" mestackym idealum, hlavne moralce a sosactvi. Take druha sbirka RADOSTI ZIVOTA vyznacuje basnikuv ironicky postoj, zastirajici bolest zklamaneho srdce a touhu po silnem citu. Treti sbirka NOVE VERSE, vydana az posmrtne, dosvedcuje basnikovo pozvolne dozravani, zklidneni a zmoudreni. Provokativni gesta mizeji, smutek prechazi v tesknou melancholii.

Kdyz se zacatkem roku 1920 objevily v prazskych knihkupectvich tenke sesity s obrazkem dobromyslneho starsiho vojaka v rakouske uniforme, jak si v bohorovnem klidu zapaluje fajfku, pusku ledabyle zastrcenou v podpazi, zatimco kolem letaji granaty, lide se bezdecne usmivali. A smali se jeste vic, kdyz cetli prihody maleho hrdiny z velke valky vojaka Josefa Svejka. Autor knihy svymi podivuhodnymi zivotnimi pribehy soustredil pozornost ke sve osobe, takze jeho tvorba se chapala jen jako zajimavy, ale okrajovy doprovod nevsednich spisovatelovych osudu. Dilo, prikre odmitane casti kritiky, napr. i F. X. Saldou, od zacatku nadsene prijimane ctenari, dockalo se plneho umeleckeho zhodnoceni az po nekolika desetiletich.

JAROSLAV HASEK se narodil v Praze jako syn nekdejsiho stredoskolskeho profesora, ktery se pozdeji stal bankovnim urednikem. Studoval na gymnaziu, musel je pro neprospech opustit, ucil drogistou, potom dostudoval obchodni akademii, opustil misto v bance a odesel na Balkan pomahat makedonskym vlastencum. Uz od roku 1907 bylo jeho jmeno na cerne listine videnske ustredny pro dozor nad anarchisty. Rozsiruje mezi severoceske horniky anarchisticke letaky, toula se s vandraky po Evrope a pohybuje se jako typicky bohem predvalecne Prahy v prostredi prazskych hospod. Brzy zacina publikovat v nejruznejsich casopisech a novinach, stava se redaktorem Sveta zvirat, je zatykan, zarizuje si obchod se psi, zaklada mystifikacni stranu mirneho pokroku v mezich zakona - a v hospode Kravin improvizuje predvolebni projevy, v nichz se vysmiva demagogii politickych recniku. Jiz v prvnim roce svetove valky prebiha na ruskou stranu, hlasi se do ceskoslovenskych legii, pise horlive do legionarskych casopisu, pozdeji se vsak rozchazi s oficialnim vedenim odboje, vstupuje do Rude armady a utika pred postvanymi legionari, kteri mu vyhrozuji obesenim. Roku 1920 se vraci do vlasti. Nasazuje si opet masku bohema, navazuje styky se starymi kumpany, vystupuje v kabaretu Cervena sedma a zacina psat sveho nesmrtelneho Svejka, jehoz mu zabranila dokoncit smrt roku 1923 v Lipnici.

Je zrejme, ze ve Svejkovi nevylicil Hasek sebe, i kdyz ze svych bohatych zivotnich zkusenosti vytezil nejednu romanovou epizodu.

Postava Svejka se rodila dlouho a menila svou podobu. Jiz roku 1912 vydal Hasek knihu DOBRY VOJAK SVEJK A JINE PODIVUHODNE HISTORKY. Svejk na vojne duslednym a nadsenym plnenim vsech svych povinnosti privadi k zoufalstvi sve nadrizene.

Za sveho pusobeni v ruskych legiich napsal Hasek rozsahem nevelkou druhou verzi DOBRY VOJAK SVEJK V ZAJETI. Dej je ponekud nelogicky a konci tim, ze Svejk zastreli sveho velitele a prebehne na ruskou stranu fronty.

Konecnou podobu dostaly Svejkovy prihody az v knize OSUDY DOBREHO VOJAKA SVEJKA ZA SVETOVE VALKY. Roman prerusila autorovi uprostred ctvrteho dilu smrt, po Haskove smrti jej dokoncil jeho pritel KAREL VANEK.

Na otazku, kdo je Svejk, neni lehka odpoved. Je to prohnany chytrak predstirajici hloupost nebo hlupak, ktery oddane slouzi vojenske vrchnosti? Je jeho chytrost uvedomela a je uvedomele predstirani blbosti "ve vyssim zajmu", nebo jde o to, zachranit kuzi z valecnych jatek? Svejkovo chovani, jeho ciny i vyroky jsou casto mnohovyznamne a predstaveni si casto nejsou jisti, zdali je Svejk pitomec nebo chytrak. Vetsinou se kloni k nazoru (nadporucik Lukas), ze je prohnany sibal.

Vysledkem Haskova zvlastniho umeleckeho postupu je pronikavy humoristickoparodicky a satiricky ucinek. Vsechny postavy v romanu lze zasadne rozdelit do dvou skupin: na jedne strane negativni typy rakouskych dustojniku, reprezentujici stary svet, videne ocima grotesky a parodie, na druhe strane skupina lidovych typu, zobrazenych humorne a se zjevnou sympatii. Svejk stoji mezi obema, tvori jejich syntezu: ve styku s predstaviteli valky pomaha vyvolavat situace, ktere veskere "hodnoty" stareho sveta nemilosrdne zesmesnuji, ve styku s lidmi, kteri jsou stejne jako on drceni absurditou nelidskeho sveta valky, je jeho postoj humorny, optimisticky a blahodarne posilujici.

Znevazujici Svejkuv pomer k valce se promita do grotesky a parodie uz v jedne z pocatecnich scen, kdy Svejk suzovany revmatismem se da vest pani Mullerovou na rucnim voziku Prahou a s berlemi v ruce vykrikuje valecne heslo "Na Belehrad!"

V samem vstupu romanu, kdyz se Svejk dovida od sve posluhovacky o sarajevskem atentatu, pta se, ktereho Ferdinanda vlastne zabili: Ja znam dva Ferdinandy. Jednoho, ten je sluhou u drogisty a potom znam jeste Ferdinanda, co sbira ty psi hovinka. Vobou neni zadna skoda.

Svejkovo srovnani arciknizete Ferdinanda s obema jemu znamymi Ferdinandy je ironicke a predem znemoznuje jakoukoli soustrast se smrti naslednika trunu.

Vsechna epizodicka vypraveni, anekdoty a zivotni moudrosti maji vzdy jedinou tendenci: zesmesnit valku prostredky lidoveho humoru. V techto scenach nevystupuje Svejk jako hlupak, naopak jako lidovy filosof. Ve styku s vojenskymi pany se vsak predstavuje jako ochotny a nadseny pitomec, jehoz horlivost je vlastne na obtiz a dokazuje nesmyslnost valky.

Svejkovym doplnkem je Marek. Zatimco Svejk zastupuje lidovy zivel, Marek predstavuje postoj inteligence k valce. Svejk zesmesnuje valku pohledem zdola, Marek sarkastickym pohledem z vnitrku.

Cesky naturalismus

Skoro soucasne s realismem pronikal k nam i naturalismus, vydatne podporovan znalosti naturalismu francouzskeho, zejmena dila Zolova. Cesti naturaliste v duchu svych vzoru zduraznuji podobnou kresbu socialniho prostredi - clovek se podle nich nemuze osvobodit od sveho prostredi a zdedenych vlivu, je podminen prirodnimi a mravnimi okolnostmi sveho okoli. Proto se v tvorbe naturalistickych spisovatelu setkavame casto s postavami sobcu, surovymi opilci, zvrhlymi syny, kteri vyhaneji vlastni rodice, mravne upadlymi zenami, bezohlednymi karieristy, s drtivym vlivem prostredi, napr. tovarniho, ktere ubiji lidske jedince a rozvraci rodinne svazky. Spisovatel nemini uchvacovat ctenare napinavym dejem nebo zapletkami, jde mu spise o to, aby zaujal podrobnym popisem, drastickymi scenami, vzrusenou reci, v niz nevaha uzit i hrubeho vyrazu. Literarni dilo se ma stat "dokumentem" lidske bidy.

Nadsenym hlasatelem a teoretickym obhajcem Zolova naturalismu byl Vilem Mrstik.

VILEM MRSTIK proslul nejvic idylickym romankem POHADKA MAJE, oslavou jara, prirody a mlade studentske lasky, ktera ma silu mravne osvobodit cloveka. Prirodni liceni jsou podbarvena naladove a naznacuji nastup impresionismu v proze. Dalsi roman, SANTA LUCIA, nekonci uz idylou, nybrz hrdinovou smrti. Do historie venkovskeho studenta, ktery v bide hyne v milovane Praze, vlozil autor sugestivni obraz malebnych prazskych zakouti, ale zaroven i krutou netecnost velkomesta. V romanu uzil Mrstik metody retrospekce (hrdina pred svou smrti vzpomina na uplynuly zivot). Castecne se Mrstik autorsky podilel na romanove narodopisne kronice o slovacke vesnici ROK NA VSI, ktera je vsak predevsim dilem jeho bratra ALOISE MRSTIKA. Spolecne take napsali drama MARYSA.

Nejcasteji reprezentuje cesky naturalismus dilo Karla Mateje Capka - Choda. KAREL MATEJ CAPEK - CHOD, narozeny v Domazlicich (odtud pripojil ke svemu jmenu pseudonym Chod, aby se odlisil od bratri Capku), poznal jako novinar dukladne nejruznejsi prostredi od prazske umelecke bohemy a zakulisi divadel az k bodrym obyvatelum Podskali; znal stejne dobre patricijske salony prumyslniku jako zapadle hospudky ci pracovny univerzitnich profesoru.

Z pozdejsi tvorby vynika vyzraly prazsky roman KASPAR LEN MSTITEL, v nemz Capek - Chod studuje vznik zlocinu v dusi zednickeho mistra, msticiho se na svudci sve milenky. Groteskni videni zivotnich situaci, v nichz vznesene splyva s komickym, zivotni vzmach a energii srazi vlastni nemohoucnost nebo vysmesny zasah osudu. Jeho nejvetsim romanem je ANTONIN VONDREJC (obraz prazske umelecke bohemy).

V osobe hlavniho hrdiny, neuspesneho basnika a korektora Vondrejce, vytvoril Capek psychologicky propracovanou postavu. Vondrejc je postava vyjimecna. Jeho zivot provazi od zacatku tragicky osud. Tento intelektual je ubohym otrokem prostredi pivnic. Je pripoutan tizivym pomerem k zidovske sklepnici, od niz se marne chce osvobodit. Capkova zaliba v tragikomickych pribezich vhani hrdinu do paradoxnich situaci; temer na smrtelne posteli se stava Vondrejc otcem Annina ditete, kmotrem pri jeho krtu a konecne jejim manzelem.

Vsestranny upadek prazskeho mestanstva zachytil Capek - Chod v romane TURBINA. Symbolicky jej predstavuje porucha a konecne zhrouceni mohutneho dynama ve vltavskem rameni, ktere zpusobi nejen katastrofu prumyslnika Ullika, ale i ztroskotani umelecke kariery jeho dcery. V rozsahle skladbe privedl autor na scenu mnozstvi vyraznych typu z prostredi, ktere do te doby literatura nevsimave mijela. Dalsim dilem je tragikomicky roman JINDROVE o podivnem vztahu otce a syna v dobe valky, ktera mladsimu Jindrovi vzala zrak a vrhla jeho nevestu do naruce Jindrovi - otci.

Odklon od naturalismu

Odklon od naturalistickeho pojeti literarniho hrdiny se uskutecnuje uz na prelomu stoleti. Zajem autoru se presouva od podrobneho sledovani vlivu spolecenskeho prostredi k psychologicke analyze hrdinu, kteri vesmes usiluji o harmonicke naplneni zivota.

BOZENA BENESOVA - v osudech mladych hrdinek resila vlastni eticky postoj k zivotu a svetu (KRUTE MLADI, TICHE DIVKY, OBLOUZENI). Zapas o idealy cistych mladych lidi je vetsinou tragicky, vzpoura proti zlu ztroskotava, nebot prostredi je silnejsi, hrdinum zbyva deziluze.

Valecna romanova trilogie 1914 - 1918 s jednotlivymi dily UDER, PODZEMNI PLAMENY, TRAGICKA DUHA zduraznuje ulohu inteligence v protirakouskem odboji, vliv valky na zivot lidi v zazemi a rostouci vlnu narodne osvobozeneckeho usili. Autorka zduraznila odpovednost cloveka za svuj osud i za osud spolecnosti.