Predstavitele moderni prozy 20. stoleti - svetova literatura

U zrodu moderni prozy 20. stol. stali zejmena tri autori: francouzsky spisovatel Marcel Proust, Ir James Joyce a prazsky spisovatel zidovsko-nemeckeho puvodu Franz Kafka.

MARCELU PROUSTOVI je slozitost lidske psychiky orazem komplikovaneho vnejsiho zivota. Opren o samostatne chapanou filosofii sveho vrstevnika Hennriho Bergsona zdurazneni vyznamu intuice, tj. vciteni, proti rpzumovemu vykladu poznatku, zil v ovzdusi zamerne odloucenosti, soustreden na sve celozivotni dilo, rozsahly roman HLEDANI ZTRACENEHO CASU. Na jeho sedmi dilech pracoval spisovatel mnoho let. Vypravec si obnovuje v ich-forme sve vzpominky na prozitky i na udalosti, o kterych slysel napr. v prostredi vznesene francouzske spolesnosti aristokratickych a mestanskych salonu od zacatku stoleti do prvni svetove valky. Nad volne seskupenymi deji prevlada liceni nalad, pocitu a uvahove pasaze, ktere ve svem celku smeruji k tomu, aby si vypravec ozivovanim minulosti ozrejmil smysl vlastniho zivota. Umelecke prostredky: volne spojovani a prolinani casovych rovin, vnitrni monolog, slozitou lyrizovanou vetu porusujici pravidla syntaxe. Asociativni metodou, ktera spojuje nejen ruzne casove roviny, ale prolina ruzna temata a je umeleckym vyjadrenim a uskutecnenim Bergsonovy myslenky o "intuitivnim proudu vedomi".

Jinym celnim predstavitelem moderni experimentalni prozy se stal Ir, pisici anglicky, JAMES JOYCE. Narodil se sice v Irsku, ale po studiich svou vlast opustil a zil az so sve smrti na ruznych mistech v Italii, svycarsku a Francii. Roman PORTET UMELCE V JINOSKyCH LETECH, v nemz Joyce poprve uzil metodu proudu vedomi a podvedomi v putobiografidky pojatem dile. Dospel tak k psychlogicky strukturovanemu romanu, utrzkovite zachycujicimu stavy a procesy ve vedomi cloveka postaveneho nmimo pbvykla meritka casu a prostoru. Nadcasovy smysl zivota se pokusil Joyce nalezt v tom, ze zapojil cloveka do dejinneho mytu. Svou tvurci metodu uplatnil nejradikalneji v romanu ODYSSEUS, v nemz do jedinehopresne dotovaneho dne soustredil niterne predstavy a dusevni pochody tri hrdinu. Volna moderni parafraze Homerovy Odysseje ma tri hlavni hrdiny staroreckeho mytu.

Narozdil od Prousta i Joyce odmitl Franz Kafka komplikovanost sveta i slozitost lidskeho nitra. Clovek je podle jeho presvedceni vinen za vsecho zlo ve svete. Provinuje se uz svou pouhou existenci. Jako jedinec je vyobcovan z lidskeho spolecenstvi, v nemz vladnou zakony a urady, vuci nimz je clovek bezbranny.

FRANZ KAFKA se narodil v Praze na Starem meste v rodine zidovskeho velkoobchodnika. S otcem si moc nerozumel od casneho mladi, trpel jeho despotickym chovanim. Po vystudovani prav se stal urednikem pojistovny a tezce nesl, ze se stal soucasti byrokratickeho mechanismu. V praci se citil nestastny. Rozesel se i zidovskou nabozenskou obci, ale nesplynul s nemecky mluvicimi Prazany ani s Cechy. Ztroskotali jeho tri pokusy zalozit manzelstvi. Jako byl sam anonymni v zamestnani i ve spolecnosti, jsou anonymni i hrdinove jeho del - romanu PROCES, ZAMEK. Jsou to lide bez minulosti, bez individualni tvare, obvykle i bez jmena, nekdy oznaceni jen pocatecnimi pismeny nebo krestnim jmenem.

PROCES se sklada s deseti kapitol, jejiz poradi byva nekterymi znalci Kafkova dila oznacovane jako sporne. Prokurista banky Josef K. je v den svych tricatych narozenin nahle zatcen, aniz mu nekdo oznami duvod jeho zatceni. Je vsak ponechan na svobode a cas od casu je povolan k vyserovani, ktere se odehrava na pude jakehosi cizaku. Josef K. je nucen prodirat se zastupy lidi, prochazi cizimi byty, az se nakones ocitne pred anonymnim soudem. Ten vsak nezkouma vinu, protoze obzalovany je vinen od okamziku, kdy soud obvineni vyrkl. Josef K. pochopil marnost jakekoli obhajoby, proto rezignuje, i kdyz se neciti byt vinin. V podvecer jeho 31. narozenin ho dva muzi odvadeji z bytu a v opustenem lomu za mestem (dejiste je rovnez anonymni, ale ale nektere naznaky nasvedcuji, ze jim je Praha) vykonaji trest ranou nozem do srdce. Josef K. umira " jako pes".

Prostredi, v nemz se skoupy dej odehrava, i postavy v romanu jsou charakterizovany jen mlhave.

Situace hrdiny romanu ZAMEK je castecne shodna s postavenim Josefa K. z Procesu. Zememeric K. prichazi vecer do jakesi vesnice, protoze je pozvan na zamek. Zda se, jako by obyvatele zamku, opet jakesi anonymni panstvo ci urad, poverili K. nejakym ukolem, pritom se vsak K. staveji do cesty nejruznejsi prekazky, ktere mu zabranuji, aby se na zamek dostavil. Prechodne ziskava ve vesnici urcite nezavisle postaveni, dokonce se milostne sblizi s jistou zenou, ale nakonec se stava vydedencem a svuj ukol nesplni.

Kafka narozdil od Prousta nebo i Joyce nezobrazuje psychologicke pochody svych postav. Proto Kafkovi hrdinove nemaji svuj vnitrni zivot, vsechno jejich usili se zameruje k jedinemu cili: proniknout k tajemnemu zakonu. Ostatne postradaji i vnejsi charakteristiku, nejsou zapojeni do rodinneho prostredi, nevime jak vypadaji, nezname jejich minulost, zaliby ani tvare.

Kafkovo dilo, zprvu malo pochopene, se dockalo po druhe svetove valce svetoveho ohlasu. Jeho interpretace je velmi rozdilna. Nekteri literarni vedci v nem spatrovali zidovske nebo krestanske tradice, jini v nem nachazeli prvky existencionalismu.

Podobne jako Prost, Joyce a Kafka v proze predstavovali novatorstvi v poezii dva zastupci angloamericke literatury, Robinson Jeffers a Thomas Stearns Eliot.

ROBINSON JEFFERS patril k nejvyraznejsim a take nejosobitejsim americkym basnikum. Jeho poezie je obtizne zaraditelna do urciteho umeleckeho smeru, snad nejblize k symbolismu. Jeho kniha HREBEC GROSAK obsahuje nekolik skladeb. Maji vesmes alegricky a symbolicky vyznam: prirodni motivy smeruji k zamysleni nad vztahy cloveky k prirode, pricemz symboly prirody - morske vlny, skaly ci ptaci - predstavuji nemenost nebo cyklickou opakovatelnost prirodnich jevu. Ve vyslednem dojmu znamenaji odklon od civilizace, v niz precensny technickypokrok vzdaluje cloveka jeho opravdovemu urceni a znehodnocuje zivot.

Take angloamericky basnik THOMAS STEARNS ELIOT mel neblize k symbolismu, kdyz se v jeho tvorbe najdou i prvky kubismu a v technice verse stopy kolaze. Nejproslulejsim Eliotovym dilem je symbolicka poema PUSTINA. Vyjadruje bezmocnost a hruzu z postaveni cloveka pred nevyhnutelnosti smrti, prokonponovanou vzpominkami na dobu pred prvni svetovou valkou, ale obsahuje i myticke prvky, odkazy na Danta, Shakespeara. Minulost a soucastnost ve skladbe splyvaji nebo jsou predstaveny jako antiteze na pozadi vecne se opakujiciho kolobehu prirodniho deni.

Futurismus

Vybusna vlna futurismu, ktera se zvedla uz pred prvni svet. valkou v Italii, je vysvetlitelna jeho zakladnimi vychodisky. Byl obracen k pritomnosti a budoucnosti (lat. futurus - budouci). Zahrnoval vsechny historicke tradice, strnule navyky v mysleni, v umeleckych postupech a prostredcich. Moderni zivot 20. stol. se svou velkomestskou civilizaci a technikou mel podle mineni jeho propagatoru proniknout do umeni, prinest je do novych poloh a setrit tradice mezi jednotlivymi umeleckymi druhy (napr. mezi literaturou a malirstvim). Stoupenci futurismu odmitli jak realismus, tak romantismus.

Futurismus se ohlasil r. 1908 manifestem, jehoz autorem byl italsky basnik FILIPPO TOMMASO MARINETTI. Program futurismu shrnul do nekolika pozadavku u vkrasa neklidu,rychlosti a a boje, poezie odvahy a revolty. Zakladem futuristicke poetiky byl dynamismus, projevujici se jednak vyrazovou zkratkovitosti , jednak mnohotvarnosti a promenlivosti basnickeho rytmu. Odrazel snahu o umelecky ekvivalent pohybu a rychlosti jako typickych znaku zivota 20. stoleti. Druhym podstatnym rysem byla jednota predmetu, prostredi a atmosfery, "prolinani rovin" to co vyjadril pro poetismus vyjadril Nezval slovy: Miluji veci, ktere k sobe nepatri, ovsem jen zdanlive nepatri, protoze jejich spojeni nelezi na povrchu.

Aby futurismus mohl uskutecnit sve zamery v praxi, provedl obsahovou a syntaktickou destrukci vety a vytvoril teorii osvobozenych slov. Slova se ve vete nebo ve versi skladala bez ohledu na logicke vazby a pravidla syntaxe. Byla odsranena kompozicni vazanost, uvolnovana graficka podoby verse (napr. ve schudkovite psanych versich) a zrusena interpunkce

Experimentalni charakter futurismu pokracoval take odstrnovanim hranic mezi umenim slovesnym a hudebnim nebo vytvarnym. Tak vytvoril futurismus "hudebni poezie". Prenasenim specifickych metod a technik hudebniho projevu na projev slovesny, napr. pokus italskeho futuristy FRANCESCA CANGGULLA, ktery zasazoval "osvobozena slova" i jednotlive slabiky a hlasky do notove osnovy a pouzival misto nevyhovujici interpunkce hudebnich znamenek.

Ideologicky byl furturismus nejednotny, a to i uvnitr same Italie. Pripojovali se k nemu umelci z rad anarchistu, take komuniste i nacionaliste. Silici nacionalismus, predznamenany v prvnim manifestu Marinettiho ("Budeme velebit valku - jedinou hygienu sveta"), svedl vsak italsky futurismus na scesti. Marinetti, u nehoz se projevily krome umeleckych ambic take ambice politicke, vsoupil r. 1921 do voleb, spratelil se s B. Mussolinim a r. 1924 na kongresu futuristu proklamoval fasisty. To pak dovrsil ve tricatych letech pri vpadu Italie do Habese, ktery ospravedlnoval a dokonce basnicky oslavil.

Zcela jinou podobu mel futurismuas v Rusku, ktere s stalo jeho druhym vyznamnym centrem. Zde se futurismus ideove spojil s proticarskym a protivalecnym, demokraticky naladenym hnutim a v osobe VLADIMIRA MAJAKOVSKEHO, predniho basnika. Majakovskij r. 1923 ve stati futurismus dnes zasadne rozlisil italsky a rusky futurismus. Ideologicky nemame s italskym futurismem nic spolecneho. V dilech 150000000, V. I. LENIN, SPRAVNA VEC se stal jednim z basniku spoluurcujicich vyvoj moderni poezie.

Kubismus

Znamenal pronikavou zmenu v pristupu ke skutecnosti - a to nejen ve videni reality, ale take v zachazeni s ni. Spocival predevsim v odputtani umelce od napodoby vnejsi reality, ktera uz nebyla predmetem zobrazeni, ale pouze vychodiskem ke kvalitativne jine, samostatne, na objektu nezavisle umelecke skutecnosti. Vneji realita byla rozkladana az naa sve nejjednodussi geometricke tvary (zejmena krychle - lat. "cubus"). a zpetnym pochodem, prostrednictvim umelcova intelektu a fantazie, skladana ako mozaika do nove, svebytne vytvarne podoby, nebo ve spojeni s momenty futuristickymi, do podoby slovesne. Tak vznikal kubisticky obraz, kubicka socha, architektura ci kubofuturisticka basen. Kubiste zcela nove pracovali z prostorem, nevystacil jiz jen s obvyklymi tremi rozmery, ale pocitali i se ctvrtou dimenzi a s nekonecnem, ktere podle nich "obdaruje predmety plasticnosti". Kubismus vytvarel nove prostorove vztahy mezi predmety. Tyz predmet uvnitr obtazu byl polozen do nekolika perspktiv, takze se jevil jakoby deformovany amel tendenci objevovat se zaroven z nekolika stran. Jestlize vstoupil do vztahu s druhym predmetem nebo s vice predmety, byl vysledkem charakteristicky kubisticky obraz, jak jej zname napr. z Picassovych platen, s mnoha pruhledy, s neobvyklymi uhly pohledu pusobici sece celistve, ale zaroven odhalujici jednotlive skladebne casti.

Hlavnimi predstaviteli kubismu byli Pablo Picasso, Bohumil Kubista, Emil Filla.

Do literatury jako kubofuturismus. GUILLAUM APOLLINAIR. Ve sbirce KALIGRAMY projevil Apolinaire usili o zkrizeni umeleckych druhu, o tvz. obrazove basne. Slova vytvarela obrazce zpodobujici nanet basne, voleny tak, aby byl vhodny pro vytvarne vyjadreni KRAJINA, KRAVATA, ZRCADLO, HODINY, CESTA, KARAFIAT.

Dadaismus

Hnuti dada bylo prudkou negaci celeho spolecenskeho radu a vsech dosud uznavanych hodnot. Zrodilo se za p rvni svet. valky jako protest proti fyzickemu i dusevnimu znrzaceni cloveka, ale ve svych dsledcich bylo revoltou i protiumeni, moralce, proti vsemu , co do te doby vvorilo kulturni lidstvo. Svuj pocatek melo totohnuti v e Svycarsku, nejvetsiho rozkvetu se dockalo koncem r. 1920 a skoncilo o tri roky pozdeji v Parizi. Puvodcem dadaistickeho hnuti byla skupina mladych umelcu, kteri nalezli za valky azyl v Curychu (Rumun Tritan Tzara, nemecti basnii Hugo Ball a Richard Huelsenbeck). Curysske hnuti se prilis neangazovalo. Zato v Nemecku, kde se dada setkolo ihned s pochopenim.

Teoreticky system dada byl zalozen v Tzarovych manifestech z r. 1918, 1920. Dadaiste nemluvili o umelecke tvorbe, ale o vyrobe jejimz zakladem byl princip nahody a montaze. Vysledkem mela byt esteticky a fantazijne neobvykla spojesni slovesna ci vytvarna. Tzara vylozil dadaistickou metodu v MANIFESTU O LASCE SLABE A LASCE HORKE:"Vezmete noviny. Vezmete nuzky. Vyberte v novinach clanek tak dlouhy, jak dlouhou chcete mit basen. Vystrihnete clanek. Potom peclive vystrihejte slovo za slovem z tohoto clanku a nahazejte je do pytliku. Lehce zatrepejte. Vytahujte potom vystrizky jeden za druhym a skladejte je v tom poradi, jak jste je vytahovali. Peclive slova opiste. Basen se vam bude podobat." Dadaiste takto casto postupovali a tvrdili, ze nahodne vedle sebe umistena slova davaji podivuhodny basnicky obraz. Ve skutecnosti zrusili i posledni spojnici mezi poezii a svetem, rozrusili souvislost mezi slovy, takze poezie se stavala razenim obrazu bez logickeho smyslu.

Surrealismus

S hnutim dada tesne souvisel francouzsky surrealismus. Jeho zakladatel - teoretik, basnik a prozaik ANDRE BRETON (1896-1965), sam autor dadaistickych scenek, napsal, ze surrealismus vznikl z popelu dada. Na rozdil od dada si surrealismus vypracoval pevny system, ktery obsahl vsechny zavazne dobove otazky spolecenske, filozoficke, psychologicke a umelecke. Oznaceni surrealismus pochazi od basnika Guillauma Apollinaira, ktery sve divadelni hre Prsty Tireziovy dal podtitul surrealisticke drama.

Surrealisticke hnuti ve Francii lze datovat rokem 1919, od vydani knihy Andre Bretona a Phillippa Soupaulta MAGNETICKA POLE. Autori v ni pouzili poprve soustavne techniky automatickeho zaznamu. Breton rozlisil na prednasce proslovene v roce 1934 v Bruselu a rok na to v Praze dve vyvojove faze hnuti. Prvni v letech 1919-1925 charakterizoval jako intuitivni obdobi.

Od roku 1926 zacalo surrealisticke hnuti prochazet urcitymi zmenami, a to pod silnymi narazy zvnejsku. Surrealiste si zacali uvedomovat vazanost sveho experimentu, obraceneho k lidske psychice i okolnimu svetu. Nalehala na ne nutnost proklamovat svuj postoj k soucasnemu spolecenskemu radu. Ucinili tak verejnym protestem proti kolonialismu. Tehdy nastava druha faze, vyznacujici se priblizovani surrealistu k politicke levici, nekdy i splyvanim s ni a obdivem k SSSR.

GUILLAUME APPOLLINAIRE, vlastnim jmenem Kostrowicki, stravil detstvi v Monaku, pozdeji v Parizi. Bojoval v prvni svetove valce, byl ranen a zemrel na spanelskou chripku. Svymi sbirkami se stal jednim z predstavitelu moderni poezie. Zejmena jeho ALKOHOLY jsou vyvyrcholenim Apollinairovy snahy noveho basnickeho jazyka a vyjadreni rytmu moderni doby. Spojenim motivu cesty a motivu casu, propojenych navic s motivem ohne a zizne, se snazi basnik slozit obraz vlastniho nitra. Syntetickeho pohledu na svet, v nemz se spojuje davna minulost se soucasnosti, dosahuje basnik take sloucenim stareho mytu s moderni dobou. Hledani nove krazy vyvrcholilo v Apollinairove skladbe PASMO, vyjadrujici rytmus moderni doby. Pasmo, prelozene roku 1919 Karlem Capkem, ovlivnilo silne nektere ceske basniky (J. Wolker: Svaty Kopecek, V. Nezval: Edison, K. Biebl: Novy Ikaros).

Dej se odehrava v africkem Zanzibaru, hrdinka dramatu, feministka Terezie, odmita udel matky, zbavuje se prsu a stava se muzem Tireziem. Opusteny manzel zplodi behem dne vice nez ctyricet tisic deti.