Literarni tvorba za okupace

Poezie

Koncem 30. let, kdy se od podzimu r. 1938, a zejmena od brezna 1939 rozhodovalo o dalsich osudech naroda a ceske kultury, zapsal se nesmazatelne do dejin ceske poezie. Nejvetsi jeji osobnosti, jdouci dosud vlastnimi, vetsinou odlisnymi cestami, sesly se na teto historicke krizovatce v myslence vasnive obrny zeme. Nebylo pritom rozdilu mezi starsi a mladou generaci: S. K. NEUMANN v BEZEDNEM ROKU apeloval na rovnou pater a viru ve svobodu. HORA ve versi sveho DOMOVA a JANEM HOUSLISTOU propujcoval hlas ustum neme domoviny, podobne jako HALAS v TORZU NADEJE a V. HOLAN ve svem versi ZARI. Take SEIFERTOVA poezie nabyla muzneho tonu ve sbirce z dnu mobilizace ZHASNETE SVETLA a o neco pozdeji vytvoril v basnicke skladbe SVETLEM ODENA sugestivni obraz Prahy jako symbolu duchovniho svetla, kontrastujiciho s tmou okupacni moci. NEZVALOVYM vkladem byla sbirka MATKA NADEJE, v niz se prolnula v jeden umelecky celek synovska laska s laskou k vlasti, a sbirka PET MINUT ZA MESTEM, kde se uskutecnil basnikuv dialog s narodem.

Nejednou v techto letech se obracela ceska poezie k tradicnim narodnim hodnotam: k Praze jako symbolu cesstvi, k osobnostem narodni minulosti (knize Vaclav) nebo kultury (SEIFERT: VEJIR BOZENY NEMCOVE, HALAS: NASE PANI BOZENA NEMCOVA), k ceske venkovske prirode (HRUBIN: ZEME SUDICKA) nebo k metafyzickym hodnotam podbarvenym nabozensky (ZAHRADNICEK: KOROUHVE).

Zprvu se tlak protektoratniho rezimu, podrizeneho ve vsem politice nacistickeho Nemecka, projevoval spise v oklestovani obcanskych prav a tlumeni politickeho zivota, zatimco kulturni zivot se tesil relativni svobode. Ze spisovatelu nekteri emigrovali (F. Langer, E. Hostovsky, A. Hoffmeister, J. Voskovec, J. Werich), nekteri byli uvezneni (J. Capek, F. Peroutka, J. Krotochvil). Po prichodu risskeho protektora R. Heydricha r. 1941 do Prahy doslo k perzekucim, potlacovani domaciho odboje a po atentatu v r. 1942 k represaliim proti kulturni obci. Tehdy byl popraven V. Vancura a J. Fucik, v koncentracnich taborech pozdeji zahynuli B. Vaclavek, K. Polacek, J. Capek, J. Kratochvil a dalsi. Dila nekterych autoru nesmela vychazet, vetsina casopisu zamerenych ke kulture byla zastavena, takze ke konci valky zustalo jen sest z puvodni tricitky casopisu.

V prvnim roce okupace vznikl soubor versu ceskych basniku, parafrazujici ve svem nazvu spis pobelohorskeho exulanta Pavla Skaly ze Zhore, KRIK KORUNY CESKE, zahajeny Halasovou basni DO ZBRANE:

Uz pevnost vlajku vytahuje znova!

Do nebe rostou vcera jeste slabi.

Citi to v kostech parta Hitlerova,

nenajde diry, kudy utekla by.

Kniha byla vytistena nejdrive v cizine (Pariz a Chicago), doma mohla byt vydana az po osvobozeni.

V dalsich letech okupace, kdy i pro ty autory, kteri jeste smeli publikovat, stavala se stale vetsi prekazkou cenzura, nasla si ceska literatura cestu ke ctenari v alegorickem navratu k narodni tradici. Vymluvnym symbolem se stal Karel Hynek Macha. Na podzim r. 1938 byly exhumovany basnikovy ostatky na litomerickem hrbitove, prevezeny do Prahy a v kvetnu 1939 slavnostne ulozeny na vysehradskem hrbitove. Druhy Machuv pohreb se stal prilezitosti k celonarodni manifestaci. Nad basnikovou rakvi prednesl sve verse J. Hora, ve sborniku Krik koruny ceske otiskl V. Holan basen POHREB K. H. MACHY a v teze dobe ucinil V. Nezval osou sbirky Pet minut za mestem rozsahlou, v osmi castech komponovanou ODU NA NAVRAT KARLA HYNKA MACHY.

Literatura a zejmena poezie byla nucena vyslovovat sve myslenky v jinotajich, v alegorickych a symbolickych obrazech.

Tezce postihla okupace skupinu mladych basniku, kteri vstupovali do literatury koncem 30. let. Patrili k nim zejmena: Josef Kainar, Jiri Kolar, Josef Hirsal, Jiri Orten, Michal Sedlon, Kamil Bednar, Ivan Blany, Vladimir Vokolek, Oldrich Mikulasek a Jan Pilar. Jejich prirozeny lidsky a umelecky rozvoj byl zbrzden. Byly to pocity uzkosti, obav a smutku z doby, zaklete do subjektivnich meditaci.

Temer vsichni vyse jmenovani basnici vystoupili na verejnost v JARNIM ALMANACHU BASNICKEM 1940.

JIRI ORTEN (1919-1941) basnik a prozaik, vl. jmenem J. Ohrenstein. Pro svuj zidovsky puvod byl vyloucen z prazske konzervatore a nucen publikovat pod cizimi jmeny (Karel Jilek, Jiri Jakub). Zahynul ve dvaadvaceti letech pod koly nemecke sanitky. Orten byl velkou nadeji ceske poezie, jeho mimoradny talent dosvedcily uz prvni sbirky: CITANKA JARO, CESTA K MRAZU.

Puvodni laskyplny vztah k vecem kolem sebe, pozdeji mizi a misto neho nastupuje beznadeje, ale i k te se basnik stavi statecne (sbirka OHNICE). Posmrtne vysel cyklus ELEGIE, poznamenany tragikou nestastne lasky a vedomim "zeme bez Boha".

Na rozdil od basniku soustredenych kolem K. Bednare, vyznavajicich pocity uzkosti a ohrozeni, smerovali jini jejich generacni druhovem, soustredujici se v tzv. Skupine 42, k postizeni konkretni skutecnosti bez zahledeni do vlastniho nitra. Podle teoretika Skupiny 42 JINDRICHA CHALUPECKEHO meli basnici zobrazovat soucasny zivot jako "drama cloveka a skutecnosti: drama zahady celici zazraku". Vyraznou osobnosti Skupiny 42 byl JIRI KOLAR, jehoz poetika smeruje k prozaicnosti, zobrazuje skutecnost moderniho velkomesta. Basnici tohoto zamereni, v podstate surrealiste, neobraceli se vsak jako jejich starsi predchudci k francouzskemu surrealismu, spise hledali podnety u americkych basniku. Po strance tvarove tihli vedle zminene prozaicnosti k volnemu, jakoby utrzkovitemu versi, ktery zaznamenaval denni udalosti, ale ve svem celkovem vyzneni smeroval k mytizaci soucasneho zivota. Vedle J. Kolare byli prislusniky Skupiny 42 Ivan Blatny, Josef Kainar, Jirina Haukova.

Proza

Za okupace se ceska proza obracela nejcasteji k tematice historicke, psychologicke nebo k citovemu vyznani lasky k domovu.

JAROMIR JOHN (1882-1952) - vl. jmenem Bohumil Markalou, stredoskolsky a pozdeji vysokoskolsky profesor, novinar a lidovychovny pracovnik a vytvarny estetik. Prvni jeho prace, vetsinou drobnejsi povidky - LISTY Z VOJNY, JEZ JSEM PSAL SVEMU SYNOVI, VECERY NA SLAMNIKU - jsou vesmes poznamenany zazitky z valky, jiz se John zucastnil na balkanske fronte, nikoli vsak valecneho besneni. Predstavuji valku spise zanrove, z pozadi nemocnic, dobrovolnickych skol, utrpeni lidi i zvirat. Nejproslulejsi z techto proz, Vecery na slamniku, vypraveji s humorem o neprijemnych strankach valky a promene lidskych citu ve vyjimecnych situacich.

Za okupace sahl John k odlisne tematice. Na zaklade zapisku ceskeho cestovatele Aloise Topice vydal knihu vzpominek a zazitku tohoto sberatele prirodnin v Australii TOPICOVO AUSTRALSKE DOBRODRUZSTVI. Rozmarna knizka RADY SNOUBENCUM UDILENE STRYCEM ROMUALDEM vystihuje napul ironicky, napul vazne kouzlo starych casu a rady, jak se maji chovat muz a zena v manzelstvi.

Atmosfera starych casu vane take z Johnova umelecky nejzralejsiho dila, romanu MOUDRY ENGELBERT. John v nem vylicil citovy vyvoj panskeho lesnika Cenka Engelberta, trpiciho od chlapeckych let predcasnym poznanim pohlavniho tajemstvi. V romanu zdarile vystihl prostredi malomestskych rodin i mezinarodni slechty, ktera pozvolna odchazi z jeviste dejin spolu se zanikem rakouske monarchie. Ustredni hrdina po trpkych zkusenostech s zenou nachazi zivotni vyrovnanost a moudrost.

FRANTISEK KUBKA (1894-1968) - prozaik, byl za prvni svetove valky legionarem v Rusku, coz se odrazilo i v jeho tvorbe: BARVY VYCHODU - vzpominkova kniha. V pozdejsi tvorbe se zameroval Kubka nejcasteji k historicke beletrii: SKYTCKY JEZDEC, PRAZSKE NOKTURNO, KARLSTEJNSKE VIRGILIE. Vsechny tyto knihy jsou soubory novel, pricemz prvni dve cerpaji tematicky z nejruznejsich dejinnych epoch: odraneho stredoveku pres gotiku, renesanci a baroko az k dobe nedavno minule, zatimco Karlstejnske virgilie vypraveji po vzoru Boccacciova Dekameronu pribehy o lasce, zrade, vernosti z nejruznejsich koncin sveta.

K vyznamnym autorum historicke beletrie patril rovnez MILOS VACLAV KRATOCHVIL (1904-1988) - archivar a filmovy pracovnik. Pozornost vzbudil jiz prvnim romanem OSAMELY RVAC, kompozicne i stylisticky vyspelym, o pohnutem zivotnim osudu cisarskeho marsala z doby Rudolfa II. Vznikem patri do doby okupace i dalsi Kratochviluv roman - KRAL OBLEKA HALENU. Ustredni postava dila, kral Vaclav IV. je licen jako osamelec, trochu dekadent, ktery trpne prihlizi k prevratnym udalostem, jez kolem neho probihaji, citove je rozeklany a dobre se citi jedine mezi prostymi lidmi.
Prevazne na zanr zivotopisneho romanu z prostredi umelcu zameruje svou tvorbu FRANTISEK KOZIK. Upoutal jiz svym prvnim romanem NEJVETSI Z PIEROTU o proslulem predstaviteli francouzske pantomimy z napoleonske doby Janu Kasparu Deburauovi, po otci ceskeho puvodu.
Schopnost sledovat psychicke pochody svych hrdinu prokazal ve svych analytickych romanech, zejmena ve 40. letech, take VACLAV REZAC (1901-1956) - vlastnim jmenem Vonavka, byl urednikem statistickeho uradu, pozdeji reditelem nakladatelstvi. Hrdiny Rezacovych romanu od konce 30. let byvaji lide potacejici se ve zmatcich doby, vsichni maji v sobe jakesi zarodky zla nebo alespon slabosti.
Romanovou kronikou z konce prvni svetove valky s hrdiny mlade generace, ktera behem valky dospivala v dobe, kdy se povazlive hroutily eticke hodnoty je VETRNA SETBA. Roman SLEPA ULICKA predvadi na osudech dvou rodin, tovarnicke a delnicke, slepou ulicku, do niz se dostalo nejen prumyslove podnikani, ale i cely spolecensky zivot.
V romanu CERNE SVETLO zobrazil Rezac v pozoruhodne psychologicke analyze typ slabocha, ktery rodinnymi vlivy podlehl zlu, jez pak siri kolem sebe.
Presvedcivym obrazem cloveka, ktery ve sve osamelosti, ale s predstavou, ze by mohl ovladat jine, slidi po tajemstvi sousedu, podnecuje jejich slabosti a vasne, aby tak zaplnil vlastni samotu, je roman SVEDEK. Nemocny starec Kvis se tak zmocnuje cizich zivotu a svuj zivot odvozuje z nestesti druhych. Pozitivnejsi vyzneni ma dalsi Rezacuv roman, ROZHRANI - roman o vzniku romanu. Jeho hrdina, profesor obchodni skoly, chce napsat roman o svem krajanovi, slavnem herci. Romanova postava zacina ovlivnovat pisatele, pomaha mu premahat vnitrni slabost. Hranice mezi fiktivni postavou literarniho dila a jejim tvurcem se stiraji, navzajem prolinaji a nakonec se sjednoti se spolecny proud.
JAN DRDA (1915-1970) - puvodne redaktor Lidovych novin. Ctenarskou verejnost zaujal hned svym prvnim romane MESTECKO NA DLANI. Je to rozkosny obraz ceskeho venkovskeho mestecka a jeho razovitych figurek (sedlak, pytlak, radni, mistni blazen). Kompozicne je roman vybudovan jako sled volne spjatych epizod, vypravenych stavnatym jazykem, s prevladajici atmosferou pohody a humoru. Druhy Drduv roman ZIVA VODA, smeruje k psychologicke proze. Je pribehem venkovskeho chlapce a jeho usilovne snahy realizovat svuj sen stat se socharem. Na rozdil od Mestecka na dlani je roman Ziva voda pevne skloubenym kompozicnim celkem, monograficky pojatym procesem tvurciho rustu hrdiny. Napul fantazii, napul skutecnosti je roman PUTOVANI PETRA SEDMILHARE, v nemz Drda poprve vyuzil pohadkovych a fantasknich motivu, ktere se v jeho pozdejsi tvorbe vyskytnou casteji. V pribezich tulaka, fantasty, ale v hloubi duse take basnika Petra Bocka, kombinuje Drda ohlasy z Barona Prasila, Tylla Ullenspiegla a Dona Quijota. (C) 1994, 1996 AHA